Nová ranvej zvýší bezpečnost pražského letiště, říká starosta. Porostou i emise a hluk, oponuje organizace Arnika

Co Arnice vadí na záměru nové letištní dráhy?

Vinklárková: Proti nové ranveji jsme z několika důvodů. Jednak bude asi 40 tisíc obyvatel nejblíže dráze trpět nadměrným hlukem s výraznými dopady na jejich zdraví, jednak se zhorší ovzduší. Letecká doprava má zásadní dopady na klima, jejichž projevy včetně těch extrémech, jako jsou povodně, jsme nedávno viděli.

Čtěte také

iROZHLAS

Pražské letiště v červenci odbavilo více lidí než loni. Prošlo jím 1,8 milionu cestujících a 720 tisíc kufrů

Projekt je navíc extrémně zastaralý. Podklady jsou z roku 2005 a tyto desítky miliard z veřejných peněz by se měly raději investovat do něčeho jiného – třeba železnice nebo dostupného bydlení.

Jsou tyto námitky oprávněné?

Portlík: Dneska už tam jsou dvě ranveje – severovýchodní a jihozápadní. A pak je tu východozápadní ranvej, která by měla mít paralelní dráhu. Důvod, proč chceme udělat druhou dráhu, je ten, aby jedna sloužila pro přistávání a druhá pro odlety. Ale ve chvíli, kdy se bude dělat paralelní ranvej, se zruší ta kolmá. Čili to není o tom, že bude nová ranvej, ale že zůstanou nadále dvě ranveje.

Říká se, že se počet cestujících vždycky znásobí, ale to se neděje. Ta ranvej v roce 2019 v maximálním zatížení odbavila rekordních 19 milionů obyvatel a 440 letadel. Když si vezmete provoz letiště a kolik letadel lítá ve vzduchu, pak si myslím, že i ekologický emisní přínos či odnos je velmi sporný.

Není na místě upozadit zájmy obyvatel přilehlých oblastí vzhledem k tomu, jak důležitá ta by stavba byla v rámci strategické infrastruktury, ale i ekonomiky celé země, zefektivnění a bezpečnosti provozu?

Vinklárková: Rozhodně nejde jenom o zájmy obyvatel nejbližších městských částí a obcí. Plány na letiště jsou extrémně zastaralé, táhnou se až do poválečných let. Dneska už opravdu musíme o dopravě přemýšlet jinak.

Čtěte také

iROZHLAS

Obcím v okolí pražského letiště vadí hluk během noci. Požadují omezení nočního leteckého provozu

Podle výročních zpráv letiště je dneska dálkových letů deset až třináct procent. Ve chvíli, kdy omezíme lety na krátké vzdálenosti a nahradíme je kvalitní železnicí, tak vznikne kapacita pro dálkové lety. Je potřeba o mobilitě uvažovat komplexně a v souvislostech, ne jenom řešit zvětšení letiště, jehož hlavní důsledek bude obrovský nárůst emisí skleníkových plynů a dalšího znečištění.

Předpoklad pro budoucnost?

Nakolik je plán zastaralý, nebo moderní? A je potřeba tady něco stavět, když máme v okolí velká moderní letiště jako jsou ve Vídni nebo Drážďanech?

Portlík: Pokud se do budoucna budou rozšiřovat vysokorychlostní tratě – nikdo z nás nemá křišťálovou kouli, aby řekl, kdy to bude, ale víme, že v rámci EU je k tomu maximální tendence – tak je evidentní, že se bude omezovat počet krátkodobých linek. Ale tady přece nejde o to, aby pražské letiště mohlo pouze zdvojnásobit kapacitu.

Jde o to, aby mohlo jinak logisticky řešit přistávání od létání a aby mohlo úplně jinak řešit bezpečnost. V 60. a 70. letech lítala letadla s rozpětím křídel 60 metrů, dneska už máme větší, a proto potřebujeme tu dráhu, abychom byli moderním letištěm. Je to logický předpoklad pro moderní dobu, ve které žijeme.

Budeme s rozšířením letiště porušovat své klimatické závazky?

Vinklárková: Když se podíváme do klimatického plánu Prahy, tak jenom přistání a vzlety letadel do jednoho kilometru výšky způsobovaly dvě procenta emisí skleníkových plynů Prahy v covidových letech. Pokud dojde ke zdvojnásobení počtu letadel, dojde ke zhruba zdvojnásobení emisí skleníkových plynů.

Čtěte také

iROZHLAS

České klima 2024: Je plné paradoxů, lidé chtějí recepty na sucha a povodně a nechat si spalovací motor

V klimatickém plánu jsme se zavázali, že emise snížíme do roku 2030 o 45 procent a u letecké dopravy o 15 procent oproti roku 2010, který byl výrazně nižší, než je dneska.

Portlík: Klimatický plán obsahuje řadu nemožných věcí, které se nedaří plnit. Druhá věc je, že se oháníme dvojnásobný zvýšením množství letadel. V roce 2019 to bylo 19 milionů lidí, do budoucna se počítá se zhruba 20 miliony lidí. To není zdvojnásobení letadel.

V dnešní době je úplně normální, že letiště, která jsou velké jako Ruzyně, mají dvě ranveje. Není to otázka jenom uhlíkové stopy, která se rapidně nezvýší, je to otázka i bezpečnosti provozu. Navíc letiště samostatně postupuje k uhlíkové neutralitě, má své cíle k roku 2030 a 2050. Čili to je další příběh, který je paralelní.

Jak zefektivnit provoz letiště? A jsou snahy Letiště Václava Havla o uhlíkovou neutralitu dostačující? Dozvíte se v záznamu celé diskuse nahoře v audiozáznamu.