Klára Notaro: Klimatické změny a oteplování přinášejí mnohé strasti
Jak se v minulých letech Francie potýkala se suchem a požáry lesů, tak letos zemi potrápily deště, bouřky, malá tornáda a opakované záplavy. Ty se týkají nejčastěji a nejbolestněji departementu Pas de Calais, jehož severní hranici tvoří Lamanšský průliv. Následky záplav ovlivňují život téměř půl milionu lidí.
Obyvatelé 130 obcí v Pas de Calais byli za posledních pár let několikrát vyplaveni a mnohé mladé rodiny se raději stěhují jinam. Zemědělci a někteří podnikatelé jsou však bytostně spjati s místem, kde žijí a pracují, a nemohou svou aktivitu přenést jinam.
Čtěte také
Od listopadu loňského roku oblast trápí velká voda téměř bez přestání. Zemědělci vytýkají regionu, že neudržuje systém odvodňovacích kanálů a že nečistí dna řek. Ekologové zase vytýkají zemědělcům, že na nedozírných lánech nejsou meze, které by vodu po prudkých deštích mohly zastavit.
I přes nová opatření omezující zastavování půdy se nadále staví další parkoviště, nové domy, nové supermarkety, silnice a takto znehodnocená země je zbavená schopnosti vstřebávat vodu. Které je buď zoufale málo, anebo příliš. A letošek přinesl vody víc než zdrávo všude kromě jihozápadní Francie.
Čas kvapí
Pěstitelé obilí letos kvůli dešťům sklidili o 22 procent méně než v předchozích letech, zatímco vinaři na jihu naříkají na mizernou úrodu způsobenou suchem. I pěstitelé brambor mají letos kvůli mokru nižší úrodu.
Čtěte také
Od poloviny 90. let výnosy na hektar ve Francii stagnují a ani za pomoci vyspělé technologie výnosy nepřekračují určitý práh. Dokonce kvůli klimatickým změnám se výnosy snižují. Vytrvalé lijáky nedovolují rostlinám se zakořenit a odnášejí půdu z polí.
Stát poskytuje čerpadla na odčerpání vody, ale to nestačí. A proti klimatickým změnám nic nezmůže ani hrdinská práce hasičů.
Na druhém konci Francie, v Alpách, letos na jaře prakticky zmizela pod lavinou kamení horská vesnice La Bérarde, slavné místo, odkud se horolezci vypravují na vrcholy hor. Zda bude možné vesnici znova oživit, zůstává nejasné, protože táním ledovců se uvolňují dosud pevné svahy a podobné sesuvy půdy budou stále častější.
Čtěte také
Ze stejného důvodu se začíná pochybovat, zda je moudré nákladně opravovat poškozené stavby v úzkém údolí řeky Vésubie v Přímořských Alpách, kde voda před čtyřmi lety odnesla mosty, silnice, budovy.
Kvůli oteplování a zvyšování mořské hladiny se také některá přímořská letoviska nebo obce přesouvají dále od břehů.
Francie na nastávající klimatické změny reaguje. Problémem se zabývají ministerstva, komise a spolky, existují adaptační plány, studie, statistiky ... čas kvapí a všechny aktivity ve Francii se zvolna začínají přizpůsobovat novým klimatickým podmínkám.
Finanční náklady na adaptaci budou nezměrné, a proto se francouzská společnost bude muset vydat na trnitou cestu střídmosti.
Autorka je spisovatelka, žije v Paříži
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
