Kdy se dočkáme digitálního eura? Na rozdíl od bitcoinu by za ním stála Evropská centrální banka

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Euro se coby měna osvědčilo. Kritické hlasy ale volají po reformě systému

Společná evropská měna na začátku roku oslavila kulaté výročí, dvacet let od chvíle, kdy eurové bankovky a mince vstoupily do oběhu. A je stále pravděpodobnější, že se klasické euro v budoucnosti dočká i svého digitálního bratříčka, uvádí rakouský deník Wiener Zeitung

„Digitálním eurem, prosím!“ I takovým způsobem by lidé mohli žádat o zaplacení například v kavárně. Prozatím ale nápad na zavedení digitální evropské měny zůstává v plenkách. Evropská centrální banka (ECB) nyní v rámci dvouletého šetření zjišťuje, jestli a v jakém případě by digitální euro dávalo smysl.

Čtěte také

„Cílem našeho snažení je zajistit, aby jednotlivci a firmy měli i v digitální době přístup k nejbezpečnější formě peněz: k penězům centrální banky,“ píše prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová na stránkách celého projektu.

Digitální a téměř anonymní, takový má být nový platební prostředek. Zní to trochu jako připomínka kryptoměn. Ve skutečnosti ale jde o něco zcela jiného, upozorňují vídeňské noviny.

Ve skutečnosti bude digitální euro opakem bitcoinu a dalších kryptoměn. Půjde totiž o měnu, za kterou bude stát centrální banka.

Ve skutečnosti bude digitální euro opakem bitcoinu a dalších kryptoměn. Půjde totiž o měnu, za kterou bude stát centrální banka a nebude s ní tedy spojené takové riziko.

Právě v tom je rozdíl oproti kryptoměnám: U digitálního eura existuje nějaká centrální instituce, která ručí za jeho hodnotu. Naopak kryptoměny jsou decentralizované a jejich hodnotu určuje jen nabídka a poptávka. Má ale smysl digitální euro vůbec zavádět?

A co velké koncerny?

„Celé to zvažujeme i v kontextu možných nevýhodných scénářů v budoucnosti,“ říká Beat Weber z Rakouské národní banky (OeNB). Jako konkrétní podnět k úvaze o digitalizaci evropských peněz uvádí libru, tedy platidlo, které plánovala zavést sociální platforma Facebook.

Čtěte také

Zavedení libry podle Webera mohlo znamenat potenciální nebezpečí pro finanční stabilitu a měnovou suverenitu. Plány sociální sítě se sice mezitím změnily, Evropská unie se přesto chce proti podobným scénářům vyzbrojit.

„Nepříznivý vývoj by mohl spočívat v tom, že velké zahraniční koncerny zamíchají s platebním trhem a poté se budou chovat nevýhodně pro zákazníka,“ vysvětluje analytik Weber pro deník Wiener Zeitung. Rizikem by se mohla stát třeba nedostatečná ochrana dat.

Docházet by mohlo i k omezení hospodářské soutěže, kdyby firmy podmínily vstup uživatele do jimi vytvořeného digitálního světa konkrétním platebním prostředkem, ze kterého by se spotřebitel jen stěží vyvázal. Evropská digitální měna má tedy zvýšit odolnost a snížit závislost na zahraničních poskytovatelích plateb.

Jako běžné euro, ale elektronické

Digitální euro je v podstatě stejné jako běžné euro – pouze je elektronické. Mělo by se používat všude tam, kde není možné nebo praktické používat klasické mince a bankovky. Platí to třeba pro platby na internetu, ale také pro běžné nákupy v supermarketu.

Nicméně Evropská centrální banka zdůrazňuje, že prý nejde o rušení hotovosti. Digitální euro má sloužit jako doplněk ke klasickým penězům a bude ho možné kdykoliv převést na hotovost nebo uložit jako vklad u komerčních bank.

Za digitální euro by nesla zodpovědnost přímo Evropská centrální banka.

Nabízí se otázka, v čem má být ten skutečný rozdíl, když už nyní je možné platit bezhotovostně – tedy v případě, že člověk vlastní bankovní účet.

Odpovědí je podle rakouských novin například způsob garance. Analytik Weber upozorňuje, že zatímco v případě peněz na bankovním kontě ručí komerční banka, která má vklady svých klientů pojištěné, za digitální euro by nesla zodpovědnost přímo Evropská centrální banka.

Čtěte také

Je tu ale i další výhoda. Používání digitální evropské měny by totiž na rozdíl od komerčních bank nemělo umožnit používat osobní data pro obchodní účely. Elektronické platby by probíhaly podobně jako u hotovosti, tedy anonymně.

„Ochrana soukromí je žádoucím prvkem digitálního eura. Ale je potřeba ji zvážit,“ podotýká Beat Weber. Rizikem je tu otevírání prostoru pro trestnou činnost, jako je vyhýbání se placení daní nebo praní špinavých peněz. V případě podezření by proto mělo být možné uživatele identifikovat.

Rizikem je tu otevírání prostoru pro trestnou činnost, jako je vyhýbání se placení daní nebo praní špinavých peněz.

Evropská digitální měna by měla fungovat na základě technicky a právně vyváženého mixu. Neměla by být nástrojem pro dohled nad uživateli, ale také by měla být používaná v souladu se zákony a neměla by se stát prostředkem k obcházení pravidel. „Představit tuto myšlenku věrohodně veřejnosti bude velkou výzvou,“ dodává analytik Weber z Rakouské národní banky.

Nicméně než o digitálním euru padne konečný verdikt, ještě to nějakou dobu potrvá. Aktuální fáze šetření Evropské centrální banky skončí v říjnu příštího roku, poté bude následovat další vývoj. Rozhodnuto snad může být v horizontu pěti let, píše rakouský deník Wiener Zeitung.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, témata vybral Jakub Rerich. 

Balkán čelí demografické krizi. Země od Chorvatska po Řecko se potýkají s vlnami emigrace a stárnutím obyvatelstva. Polská vláda v boji proti rekordní inflaci sáhla k razantnímu snižování DPH. Novináři hledají kvůli pandemii nové způsoby, jak získávat nezávislé informace o dění v Severní Koreji. A nechybělo mnoho, aby zimní olympiádu už za pár týdnů hostil Kazachstán. Místo toho si svět všímá vlny nepokojů.

autor: Jakub Rerich
Spustit audio

Související