Jan Vávra: Nastal čas hovořit o euru?

7. listopad 2021

Nová vláda vzniká na to, že se na jejím programu musí shodnout pět stran, překvapivě rychle. Podle rozhovoru předsedy lidovců Mariana Jurečky pro Český rozhlas dokonce během posledního jednání neexistovala žádná oblast, ve které by vyjednavači hledali shodu příliš dlouho. Ovšem Marian Jurečka nakonec přiznal, že se našla jedna výjimka. A tou bylo přijetí eura.

Tato neshoda potvrzuje, že otázka našeho vztahu k EU může být jedním z potencionálně doutnajících konfliktů uvnitř nové vlády. Je to ovšem logické.

Čtěte také

Čtyři strany – TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Piráti – mají k EU mnohem pozitivnější vztah než ta pátá, tedy ODS. Podle informací z jednání blokovala ODS dokonce i návrhy, aby si vláda dala za cíl se aspoň připojit k Evropskému měnovému systému – to je jakýsi předstupeň členství v eurozóně.

Znamená to, že euroskepticismus zůstává natolik silnou součástí identity ODS, že jejímu vedení stojí za to, postavit se zbývajícím partnerům. I když ODS prošla pod vedením profesora politologie v poslední době jakousi vnitřní obrodou, tohoto dědictví Václava Klause se zbavit nedokázala. Přestože všichni její politici vzývají pragmatismus jako základ politiky, v otázce přijetí eura se ODS chová značně ideologicky. Vystupuje sice jako strana hájící zájmy podnikatelů a kapitálu, upřednostňuje ekonomické otázky před ostatními, ale odmítá euro, které si ekonomická sféra v drtivé většině přeje.

Nejde jen o euro

Eurozóna bývá označována za politický, a ne ekonomický projekt. Jako největší problém bývá zmiňována zadluženost jižních států a z toho vyplývající nestabilita. To je samozřejmě do značné míry pravda. Euro není – podobně jako samotná Unie – jen hospodářský projekt.

Čtěte také

Eurozóně chybí především společná fiskální politika, která by umožnila vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi severními a jižními státy. Z toho důvodu také euru různí liberální a konzervativní experti už dlouhá léta věští krach. A čeští euroskeptici vždy stavěli do protikladu naši měnovou stabilitu a nízkou zadluženost. Jenže ke krachu eurozóny přes všechny prognózy nedošlo, zatímco česká koruna se v důsledku koronovirové krize začala dramaticky propadat – to vedlo k nárůstu cen dováženého zboží. A stejně tak roste zadlužení ČR. Za první čtvrtletí tohoto roku dokonce v poměru k hrubému domácímu produktu na 44 procent. Podle Eurostatu jsme se tak zařadili na druhou příčku v Evropské unii, hned za Kypr.

Základem úspěšného přijetí eura je pochopitelně všeobecný konsenzus odborníků, politiků a veřejnosti. České veřejné mínění je už od dob Václava Klause masírováno tvrzeními o výhodnosti samostatné měny a dlouho žilo v domnění, že koruna je jediným bezpečným přístavem. Jenže to už dávno není pravda. I z tohoto důvodu u Čechů rostou sympatie k euru, jak ukázal nejčerstvější průzkum Eurobarometru. Dvě pětiny obyvatel by chtěly být součástí měnové unie. Není to sice ani polovina, ale je to vůbec největší počet za posledních deset let.

Jan Vávra

Přímo vstup do eurozóny samozřejmě nejde během fungování budoucí vlády reálně stihnout. Ale – zejména s ohledem na současný nepříznivý ekonomický vývoj – je možné započít proces, který by vedl ke splnění tohoto závazku z přístupové smlouvy. Navíc nejde jen o euro. Obě koalice vznikly pod heslem obnovy demokracie a nápravy chaotického řízení státu. Bylo by podivné, pokud by chtěly na evropské scéně dál pokračovat v roli věčného potížisty a kverulanta, jehož hlavním úkolem je dělat stafáž Viktoru Orbánovi.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Vávra
Spustit audio