Serhii Plokhy: Černobyl. Historie jedné katastrofy komplexně a bez cenzury

Vinou naprostého neumětelství a politického cynismu se Evropa v dubnu 1986 ocitla krok od okraje propasti, do níž se nezřítila jen zásluhou neuvěřitelné statečnosti hrstky lidí.

Mráz po zádech jde především při popisu stavby elektrárny a bezprostředních reakcí na mimořádnou událost, kterou Sovětský svaz přiznal až po naléhavých dotazech ze Švédska.

Tuto počáteční, příliš dlouho trvající neochotu přiznat vlastním lidem, v jak smrtelném nebezpečí se ocitli, a podniknout kroky na jejich záchranu dává Serhii Plokhy do souvislosti s navazujícím bojem Ukrajinců o samostatnost a rozpadem sovětského impéria. Srozumitelně a podrobně popisuje také následný vývoj vztahů Ukrajiny a Ruska. 

Jako 500 hirošimských bomb

Výbuch v Černobylu uvolnil do atmosféry celkem 50 milionů jednotek curie radiace, což je ekvivalent 500 hirošimských bomb. Pokud by byly výbuchem prvního reaktoru poškozeny i ostatní tři bloky elektrárny, pak by na planetě nepřežil téměř žádný živý organismus.

Stalo se to v ranních hodinách v sobotu 26. dubna 1986. Při technické zkoušce v Černobylské jaderné elektrárně na severu Ukrajiny došlo k abnormálnímu vzrůstu výkonu a následnému prudkému zvýšení tlaku páry v jaderném reaktoru 4. bloku elektrárny.

Čtěte také

Bříza: Černobyl jsou moderní Pompeje uvnitř neobyvatelné zóny. Po havárii už KGB neměla takovou moc

V 01:23 moskevského času odhodil mohutný vztlak páry víko reaktoru. Došlo k požáru, sérii dalších explozí a roztavení reaktoru. Destrukce byla absolutní. Okolí reaktoru bylo kontaminováno radioaktivními úlomky grafitu a palivových tyčí, po kterých vzápětí šlapali neinformovaní členové prvních hasičských týmů.

Široké okolí elektrárny, včetně blízkého města Pripjať, bylo evakuováno a změněno v uzavřenou zónu, nakonec se z postižené oblasti muselo vystěhovat více než 350 tisíc lidí.

Budova reaktoru byla ještě v roce 1986 obestavěna železobetonovým sarkofágem, který měl zamezit další kontaminaci okolí. Teprve v roce 2019 byl dokončen další mohutný kryt, jež nyní obklopuje i ten původní.

Serhii Plokhi (1957) se narodil v Nižném Novgorodu, ale dětství a mládí strávil na Ukrajině, odkud pocházela jeho rodina. Dnes jako ceněný historik působí na Harvardu, v dubnu 1986 však žil 500 kilometrů od Černobylu a sám měl později problémy se štítnou žlázou.

Kniha Černobyl. Historie jaderné katastrofy vyšla v roce 2018 a stala se prvním komplexním popisem celé tragédie i se všemi společensko-politickými následky.