Euro by pro nás mělo dlouhodobé výhody, v nastávající krizi je ale lepší koruna, tvrdí guvernér ČNB Rusnok

24. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Guvernér České národní banky Jiří Rusnok

„Je třeba, aby lidé pochopili, co pro ně bude euro znamenat. Že bude mnohem nižší nejistota kurzu a aby věděli, že euro nezpůsobuje inflaci,“ říká v Pro a proti ekonom Jan Švejnar.

Více než tři čtvrtiny Čechů přijetí společné evropské měny odmítají, podle Švejnara je to dané tím, jak o euru mluví politici. A podobné je to i s celkovou skepsí vůči Evropské unii.

Čtěte také

Česko je prý na společnou měnu připravené a rozhodnutí o jejím přijetí je tak ryze politické. Mnoho podniků už navíc euro používá, mimo jiné aby se vyhnuly drahému zajišťování proti fluktuaci kurzu.

„Zahraniční investoři, kteří též nemají rádi nejistotu, raději investují tam, kde nemají kurzovní riziko. Většina investorů z eurozóny jde raději do zemí, které mají euro,“ dodává profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě.

Britští vyjednavači mi říkali, že po brexitu bude těžké zajistit, aby se rozhodování o věcech Evropské unie nedělo v rámci eurozóny. O nás bez nás bude po brexitu silnější než dříve.
Jan Švejnar

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok souhlasí, že výhody jsou platné z dlouhodobého hlediska, pro překonání nastávající krize je ale naopak výhodnější vést vlastní monetární politiku. „Rozhodnutí je primárně politické, a to má své procedury. V tom centrální banka nesehrává de facto žádnou roli,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Rusnok připouští i Švejnarův argument, že v případě přijetí eura by se guvernér české centrální banky mohl účastnit rozhodování v Evropské centrální bance. Upozorňuje ale, že by byl jen jedním z 20 a těžko by tak mohl něco rozhodnout.

Ilustruje to na příkladu Slovenska, které donedávna mělo inflaci okolo 3 procent a udržuje záporné úrokové sazby: „To není úplně zdravá kombinace. Ale když celý jih eurozóny z dobrých důvodů potřebuje nízké sazby a vy normální sazby, tak je prostě neprosadíte.“

Nejsem žádný doktrinální odpůrce ve stylu ‚euro nikdy‘. Ale musí si to přebrat politická reprezentace a komunikovat to lidu.
Jiří Rusnok

Do takzvané čekárny na euro, jak se říká mechanismu směnných kurzů ERM II, bylo v červenci přijato Bulharsko a Chorvatsko. Společnou měnu by mohly přijmout za dva roky, podle Rusnoka jsou ale tyto státy v jiné situaci než Česko.

Vysvětluje, že bulharská měna je pevně navázaná na euro a obdobně i chorvatská: „V Chorvatsku je 70 procent vkladů v eurech, je to totálně euroizovaná země v důsledku minulých fatálních selhání měnové politiky, rozpadu Jugoslávie, války a obrovské inflace. Oni vlastně nemají vliv na svůj vlastní měnový oběh, proto se musí co nejdřív dostat do eurozóny.“

Kdy bude pro Česko výhodné přijmout euro? Poslechněte si v záznamu Pro a proti.

autoři: Michael Rozsypal , Michael Erhart
Spustit audio

Související