Status umělce jsme přijali proto, že to chce Unie, přiznává poslanec. Básnířka: I to je krok dopředu
Poslanci schválili status umělce, který má pracovníkům v kultuře zlepšit existenční podmínky. „Nevyplývají z toho žádná zásadní opatření ve smyslu narovnání podmínek,“ říká v Pro a proti básnířka Anna Štičková, spoluzakladatelka Asociace malých nakladatelů a knihkupců. „Bylo nezbytné přijmout určitou legislativu, aby se nemusely vracet peníze do Bruselu,“ doplňuje Pavel Svoboda, poslanec TOP 09 a ředitel Komorní filharmonie Pardubice.
Jak vnímáte novelu zákona o některých druzích podpory kulturu, která zavádí status umělce?
Anna Štičková: Myslím, že je to krok vpřed. Je velmi dobře, že ten zákon vzniká. Ostatně už v roce 1980 UNESCO své členské země vyzvalo, aby rozlišily specifika práce umělců a umělkyň. Následujeme trendy, které se rozvinuly především vzhledem k pandemii před několika lety.
Pavel Svoboda (TOP 09): Myslím, že je dobře, že novela byla přijata. Má to své racionální a praktické důvody, ke kterým se jistě dostaneme. Nicméně bych byl rezervovaný k tomu říkat, že to někomu v tuto chvíli nějak zásadně pomůže.
Paní Štičková, vidíte konkrétní nedostatky toho zákona? Co by bylo potřeba?
Štičková: Jako nedostatky, respektive nedodělky vnímám, že vzniká zákonné rozlišení toho, že umělci mají mít nějaký status. Respektive měly by se rozlišit specifické podmínky jejich práce, což je velmi pozitivní.
Zároveň z toho ale nevyplývají žádná zásadní opatření ve smyslu narovnání podmínek. Zákon neimplikuje kromě jednoho opatření – stipendií, což je taky do jisté míry komplikované – žádná opatření v daňové oblasti nebo v oblasti sociálně zdravotního pojištění tak, jak je to standardem v zahraničí, kde už tato opatření mají.
Pane Svobodo, nebylo by lepší než udělat novelu tohoto zákona jako takový první nástřel, na kterém se dál bude stavět? A zavést třeba úplně nový zákon na podporu umělců?
Svoboda: Myslím, že na tomto místě je důležité a nezbytné říci, proč to celé vzniklo. Po pandemii vznikal takzvaný národní plán obnovy. Ještě minulá vláda pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra kultury Lubomíra Zaorálka (SOCDEM) připravila takzvané milníky a sérii opatření a cílů, které se zavázala splnit.
Čtěte také
Respektive je poslala do Bruselu s tím, že to jsou témata důležitá pro naši zemi a že se jedná o opatření, za která naše země dostane ne úplně malé peníze.
Jinými slovy bez toho, abychom zavedli status umělce, bychom nedostali peníze z národního plánu obnovy.
Svoboda: Přesně tak. Status umělce jako takový je zakotven mezi milníky národního plánu obnovy. Vzhledem k tomu, že Česká republika včetně ministerstva kultury čerpala mnoho miliard korun z národního plánu obnovy, tak nyní bylo nezbytné přijmout určitou legislativu, aby se splnily slíbené věci. Bylo potřeba to přijmout, aby se peníze nemusely vracet do Bruselu.
Registr umělců
Novela zavádí registr umělců a na to navázaná stipendia. Do registru umělců se budou moci zapsat ti, kteří uměleckou činnost vykonávají 24 měsíců v období tří let bezprostředně před žádostí o zápis. Aby se mohli registrovat, musí zaplatit poplatek 1000 korun. Zároveň aby dosáhli na stipendia, budou plnit další podmínky. Jsou skutečně registr a podmínky pro získání stipendia formulovány tak, že podpoří umělce a umělkyně a přinesou jim benefity?
Svoboda: Řeknu vám to úplně otevřeně. Kdybych tady dnes seděl jako muzikant, ředitel orchestru nebo umělec na volné noze, tak vám řeknu, že ten registr je úplný nesmysl. Úplný nesmysl.
Čtěte také
Žijeme v nějaké realitě, o které jsme se bavili. V zájmu našeho státu je přijmout tuto novelu, aby se nevracely peníze do Bruselu.
Souhlasím s paní kolegyní Štičkovou, že je důležité pečovat i o lidi na volné noze a nastavit takové legislativní podmínky, aby ta část naší populace, která se živí uměním, měla dobré podmínky ke svému působení.
Ale řekněme si na rovinu ještě to b. Pokud se někdo ve svém oboru prostě neuživí, neuchytí, pak je velmi křehké politické téma, jestli je namístě budovat, řekněme, paralelní sociální systém vedle toho, který funguje na ministerstvu práce a na České správě sociálního zabezpečení. Anebo jestli jenom kosmeticky upravit nějaká další opatření.
Paní Štičková, na kolik by se stát měl starat o to, aby umělci a umělkyně neživořili? Nakolik je ta profese specifická? Nepatří k nezávislosti kultury určitá míra nejistoty v životě?
Štičková: Myslím, že ta formulace „stát se stará“ není ideální. Jde o to, že lidé, kteří pracují v kultuře, jsou často živnostníci. Je na ně nahlíženo jako na malé podnikatele, ale principiálně ta práce nevykazuje parametry podnikatelské práce.
Ti lidé typicky pracují pro více zaměstnavatelů. Akorát tahají za kratší konec, protože je to jeden člověk na několik divadel nebo třeba nakladatelstv. Byť ten člověk pracuje pravidelně pro stejné zadavatele, tak nemá jak naplnit parametry té firmy.
Čtěte také
Zároveň tito lidé nedosáhnou na žádné zaměstnanecké benefity ve smyslu zaplacené části sociálního zdravotního pojištění.
Nejde o to, aby se uživili lidé, kteří nemají potenciál se v rámci provozu uživit, protože třeba nejsou dostatečně talentovaní.
Ale dnes vidíme, že z jednotlivých oborů odchází i vysoce talentovaní lidé. Ať už jsou to režiséři ověnčení mnohými cenami, ať už jsou to oceňovaní překladatelé a překladatelky, vydávaní autoři a tak dále.
Z výzkumu víme, že 60 procent spisovatelů a spisovatelek pracuje pravidelně bez honoráře. To prostě není možné. Ta práce vyžaduje nějaké řemeslo, nějaké zkušenosti, nějaký talent.
Chceme vydávat literaturu do zahraničí, chceme překlady. Chceme, aby literatura fungovala. Ale neumožníme lidem, aby tu práci nedělali až ve druhé, potažmo třetí směně, tedy až se postarají o děti a odpracují si jinou práci někde jinde.
Je schválení statusu umělce dobrým základem, na kterém budou moci poslanci stavět? Je v Česku politická vůle ku pomoci umělcům? A jak pracovníky v kultuře vnímá veřejnost? Poslechněte si celé Pro a proti ze záznamu v úvodu článku.
Související
-
Baxa: Veřejnoprávní média by nemusela zůstat nezávislá. Mediální novela je pro nás prioritou
Návrh na zvýšení poplatků za média veřejné služby se projednává už několik měsíců. Je reálné, aby byla novela schválená ještě do konce roku? Odpovídá Martin Baxa (ODS).
-
Prodávají knihy pod cenou a vydělávají na tom. Parazitní e-shopy škodí malým nakladatelstvím
Zavádět fixní cenu na knihy není podle spisovatele Martina Vopěnky ze Svazu českých knihkupců a nakladatelů na pořadu dne.
-
Expertka: Reklama a influenceři? Nemusíme psát nová pravidla, stačí vymáhat dodržení stávajících
Kterých influencerů se týká registrace u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání? A co stojí za chaosem v influencer marketingu? Na otázky odpovídá Denisa Hejlová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.