Registraci influencerů zruším, ujišťuje Baxa. „Regulovat je zvládnou jen platformy,“ míní novinář

Pane ministře, co se to děje a jak to bude? Je povinná registrace tvůrců potřeba, nebo ne, když nakonec říkáte, že ji zrušíte?

Baxa (ODS): Podle mého názoru vypukla panika mezi těmi, kdo se pohybují ve světě sociálních sítí a vytvářejí obsah. A vypukla oprávněně.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) naprosto neuváženě a bez předchozí komunikace s prostředím vydala tiskovou zprávu, ze které mohlo vyplynout to, že se všichni youtubeři budou muset registrovat. Proto jsem považoval za nutné rychle reagovat.

Čtěte také

Nikdo nechce cenzurovat influencery, tvrdí analytik. Kritizuje nešťastnou komunikaci RRTV

Ale říkal jste, že nakonec povinnou registraci tvůrců zrušíte?

Baxa: Nejdřív jsem považoval za podstatné veřejně říct, že ministerstvo kultury odmítá interpretaci, že by se museli všichni registrovat. A vzhledem k tomu, že evropská legislativa ukládá vést seznam poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, ale nikoli povinnou registraci, tak navrhnu povinnou registraci zrušit.

Povinná registrace totiž nejenže představuje nejasnost pro ty, kteří se v tom prostředí pohybují, ale také je na ni navázána nemalá hrozba pokut. A myslím, že pokud se má něco sledovat či regulovat, tak to mají být vážné věci, nikoli to, jestli někdo napíše radě, že změnil sídlo svého podnikání.

Pane Bartkovský, vy jako jeden z hlasitých kritiků jste spokojen?

Bartkovský: Spokojen úplně nejsem. Nemyslím si, že by zrušení povinné registrace něco změnilo, protože zákon tak, jak si ho vykládá rada, byl schválen v roce 2010, a pak podle něj rada 14 let nekonala. Pak byl upřesněn v roce 2018 a 2022, ale rada se na tohle neodvolává.

Na evropské úrovni došlo k úpravě v roce 2018, na té české 2022, abychom byli úplně přesní.

Bartkovský: Ano, přesně tak. Ale na to se vůbec rada neodvolává a postupuje pouze na základě směrnice z roku 2010, respektive na základě dikce zákona, kterou ona si interpretuje tak, že musí registrovat všechny uživatele.

Konzultoval jsem to s některými evropskými právníky. Když se zruší registrace, stále má rada podle svého výkladu možnost po lidech vyžadovat všechny věci, které jsou v zákoně primárně proti platformám.

Nepřiznaná reklama

Evropská komise zveřejnila výsledky průzkumu, z nějž vyšlo, že většina influencerů nepřiznává reklamu. Monitorovala 576 influencerů z 22 evropských států. A ačkoliv 97 procent z nichzveřejňovalo sponzorovaný obsah, správně ho jako reklamu označovalo pouze 20 procent. Ze 78 procent ověřených tvůrců obsahu, kteří vydávali obsah za účelem zisku, bylo pouze 36 procent evidovaných v obchodních rejstřících. Jak tyhle závěry vnímáte?

Bartkovský: Myslím, že zrovna v Česku máme český právní řád, který na tohle pamatuje – na zveřejňování klamavé reklamy, na neoznačování spoluprací. To už tady máme a to se dá vymáhat.

Čtěte také

Podvodná reklama je od té skutečné k nerozeznání. Na YouTube se šíří lavinovou rychlostí

Myslíte si, že má náš právní řád dostatečné nástroje na to, aby obsáhl obec influencerů?

Bartkovský: To určitě nemá, ale to nemá žádný úřad. A jestli si někdo myslí, že to má Rada pro rozhlasová televizní vysílání, tak ta to teprve nemá.

Ale mají to platformy. Ty mají své vnitřní nástroje, které to vyhodnocují.

Bavíme se o debatě, kterou odstartovalo to, že máme chránit v online prostředí děti. A troufám si tvrdit, že tyto platformy mají mnohem lepší nástroje na ochranu dětí, než mají kolikrát právní státy.

Stačí tedy právní úpravy, které máme, aby se online prostředí kultivovalo? Anebo je tu potřeba dalších předpisů?

Baxa: Jenom upozorňuji na důležitou věc. Vy jste tady citovala závěr průzkumu Evropské komise, který ale nesouvisí s tématem, o kterém tady hovoříme. Bez pochyby existují youtubeři, kteří mají placenou reklamu, tak jak se to děje třeba na kanálu YouTube. Ale určitě nespadají do režimu tohoto zákona.

Chcete mi říct, že ani tento zákon nedokáže obsáhnout ty nešvary, které popisuje průzkum Evropské komise?

Baxa: On k tomu není zřízen. Ten zákon začíná platit na poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb teprve tehdy, splní-li čtyři podmínky. Zjednodušeně řečeno, jsou-li poskytovatelé dostatečně velcí, vytváří pořady a mají redakční zásah. A teprve potom se na ně vztahují ustanovení o reklamě.

Jak si správně interpretovat sporný zákon, na který se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání odkazuje? A proč reagují influenceři až teď a nevyjádřili se už po přijetí této legislativy? Poslechněte si celý pořad Pro a proti s Karolínou Koubovou.