Přidat peníze armádě je dobrá zpráva, chválí STAN. „Investovat se podařilo jen polovinu,“ namítá SPD
Rozpočet vyšší než dvě procenta HDP a nábor mnohem víc lidí, to jsou podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky i ministryně obrany Jany Černochové (ODS) klíčové výzvy pro českou armádu. „Technické vybavení se dávalo na Ukrajinu a proinvestovali jsme jen procento,“ kritizuje Radek Koten (SPD). „V obraně chybí 600 miliard,“ upozorňuje Josef Flek (STAN).
Prezident republiky, ministryně obrany i náčelník Generálního štábu se shodují, že aktuální dvě procenta HDP na obranu jsou minimum. Jak vidíte návrh rozpočtu na rok 2025? Příští týden míří ve Sněmovně do finále. Rozpočet ministerstva obrany se má navýšit o 3,2 miliardy na 154,4 miliardy korun.
Čtěte také
Flek: Je to dobrá zpráva. Každé navýšení výdajů na obranu je dobré. V dnešní době je bezpečnostní riziko opravdu velké. A co se týče Evropy, tak se to nelepší.
A i kdyby se situace zlepšila, tak budeme muset do obrany investovat mnohem víc, než na co jsme byli zvyklí. Dluh, který máme vůči armádě, je kolem 600 miliard. Proto jsem rád, že dvě procenta jsou jenom základ.
Když jsme prosazovali zákon o dvou procentech HDP na obranu, tak nám v tu chvíli přišlo, že to bude dostatečné. Ale požadavky ze strany NATO a výsledek amerických voleb avizují, že tato procenta rozhodně stačit nebudou.
Můj osobní názor je, že se do budoucna budeme muset dostat na 3,2 až 3,3 procenta HDP na obranu.
Pane poslanče Kotene, je podle vás potřeba navýšit rozpočet armády o více než tři miliardy?
Koten: Pokud bychom to byli schopni odpovídajícím způsobem proinvestovat, bylo by to super. Nicméně z letošních zhruba dvou procent HDP se zatím v akvizicích podařilo proinvestovat necelou polovinu, jenom jedno procento HDP.
A sklady, ať už jde o techniku, munici, střelivo a další věci týkající se technického vybavení, nejsou momentálně kvůli tomu, že se dodávalo na Ukrajinu, úplně plné.
Čtěte také
Promiňte, ale paní ministryně Černochová říká, že jsme dodávali tu výzbroj, za kterou jsme měli náhradu.
Koten: To sice ano. Ale počty, které bychom potřebovali na obranu České republiky, bohužel ve skladech nejsou a je potřebné je co nejdříve doplnit.
Co se týká živé síly, vojáků, momentálně jich máme okolo 30 tisíc. Souhlasím s tím, že počet profesionálních vojáků by se měl navýšit na 37 tisíc. Chybí nám těžká brigáda, která zatím nebyla zřízena, a samozřejmě bude potřebovat i materiálně technické zabezpečení.
Jak získat posily?
Šéf armády Karel Řehka řekl, že do budoucna bude česká armáda potřebovat 37,5 tisíce profesionálních vojáků. Teď jich má asi 28 tisíc a nedosáhne ani na 30 tisíc, které stanovuje Koncepce výstavby armády. Pane Kotene, vy jste zmiňoval, že armáda nemá přehled o tom, kdo by byl schopen naplnit brannou povinnost. Byl byste pro možnost administrativních odvodů, o kterých mluvil prezident Petr Pavel? Stát by tak mohl získat přehled o tom, s kým může počítat pro případnou obranu státu.
Čtěte také
Koten: Myslím, že stát a hlavně armáda by měly více aktivně spolupracovat s těmi lidmi, kteří jsou v braneckém věku. To znamená, měly by jim nabídnout na bázi dobrovolnosti bezplatný výcvik.
Ti lidé, kteří by podstoupili výcvik Armády České republiky, ten základní, dejme tomu v délce dva až tři měsíce, by mohli získat například řidičský průkaz skupiny C, protože armáda jako taková potřebuje řidiče této kvalifikace.
Dále by jim mohla jako bonus poskytnout po splnění všech podmínek například zbrojní průkaz. Myslím, že by to pro mnoho mladých lidí mohlo být také motivační.
Myslím, že armáda velice málo spolupracuje se středními a vysokými školami. A to je skutečně k její škodě. Protože mnoho těch mladých lidí by to třeba chytlo, a pak by nebyly takové problémy naplnit stavy profesionální armády.
Pane Fleku, proč se podle vás nedaří do armády nabrat dostatek lidí?
Flek: Ještě krátce ke hrozbě Ruska. Ta hrozba se samozřejmě stupňuje a my se k tomu tak musíme stavět. To znamená modernizovat armádu. Ale musíme také investovat do lidí, a to teď.
Budu souhlasit s kolegou. Dobrovolná báze je, myslím, dobrá cesta – v rámci benefitů. Ať už to jsou řidičské průkazy, placená strava, placené ubytování.
V dnešní době je pro mladé lidi důležité i to, aby tam byla vidina výdělku. Takže by tam měl být i atraktivní plat. Myslím, že se to do budoucna bude muset řešit.
Poslechněte si celou debatu.
Související
-
Černochová a Řehka velmi surově a jasně deklarovali, že armáda je v kritickém stavu, hodnotí Šedivý
„Průměrný plat vojáka z povolání je mnohem nižší, než by měl být,“ popisuje vedoucí katedry bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
-
Neshody mezi ministryní obrany a šéfem armády pokračují. Kvůli sporům ‚padla‘ cesta do Jordánska
Jak zjistil Radiožurnál, v polovině září rozpory vyústily ve zrušení cesty šéfa armády do Jordánska. Spory mezi ministryní Černochovou a náčelníkem generálního štábu Řehkou trvají už skoro dva roky.
-
Německo může být válečnou křižovatkou jednotek NATO. Na ozbrojený konflikt připravuje i firmy
Německé ministerstvo obrany je v trochu izolované pozici oproti zbytku vlády. Otevřeně varuje před Ruskem a jeho rostoucí agresivitou a vzkazuje, že Němci musí počítat i s případnou válkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.