Odvetná cla ať míří na republikány, navrhuje liberální institut. Telička: Hrajme zbrojařskou kartu
Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek ohlásil očekávaná reciproční cla na všechno zboží dovážené do Spojených států v minimální sazbě deset procent, na dovoz z Evropské unie 20 procent. „Cla jsou nelegální. Neměli bychom jednat překotně, ale něco udělat musíme,“ je přesvědčený ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek. „Je třeba podívat se na to, co bude bolet Ameriku,“ souhlasí Pavel Telička, podnikatel a někdejší eurokomisař.
Americký ministr financí Scott Bessent poradil evropským zemím, aby v klidu počkaly, jak se situace vyvine, protože pokud budou cla oplácet, dojde k eskalaci. Měly by se evropské země jeho radou řídit?
Pánek: Asi bychom neměli reagovat překotně, protože u Donalda Trumpa nikdo neví, jestli si to do večera nerozmyslí. Po deseti letech s ním víme, že cla miluje. Ale nějak se bránit musíme, je zjevné, že to takto nemůže dál pokračovat. Cla jsou nelegální podle amerického práva i podle práva Světové obchodní organizace a něco se udělat musí.
Čtěte také
Telička: Evropská reakce by měla být zodpovědná především vůči evropským ekonomickým, obchodním a dalším zájmům. Měli bychom pokračovat v tom, na čem se už určitý čas pracuje.
V mezidobí se Unie bude pokoušet jednáními na odpovídající úrovni, především na úrovni příslušného komisaře, to znamená Maroše Šefčoviče, dospět ke kompromisům, které by nenutily Unii k tomu, aby přistoupila k plnohodnotné reciprocitě. Je tu určitý prostor pro domácí práci a jednání. Ale pokud americká administrativa dosavadní kurz nezmění, tak Unie bude reagovat.
Maroš Šefčovič, eurokomisař pro obchod, se vyjednávat snažil. Narazil ale na zeď nezájmu z americké strany. Je tedy vůbec s kým jednat?
Telička: Dochází k výrazné polarizaci dvou klíčových největších obchodních partnerů a zároveň spojenců. V žádném případě bych nepodceňoval kurz, který je Donald Trump připraven držet.
Na druhou stranu každá jednání mají smysl, protože jimi lépe nahlížíte do karet protistraně a zároveň můžete ukázat, co máte připravené, případně navrhovat kompromisní řešení.
Souběžně s tím jednáte s americkým byznysem, aby bylo jasné, co se dá očekávat, a aby i on sehrál určitou roli v tlaku na americkou administrativu.
Co bude bolet Ameriku?
Na co by měla být zaměřena případná odvetná opatření? Co by zabolelo americký byznys tak, aby byl prostor pro odvolání, nebo minimálně snížení cel?
Čtěte také
Pánek: Evropa je v lepší situaci než před osmi lety. A také umíme cílit odvetná cla na volební okrsky republikánů. To je možná schůdnější cesta, protože to, že to, že americký prezident uvaluje cla, je pravomoc, kterou mu delegoval Kongres. A ten mu ji může klidně do večera zatrhnout.
Mluví se o zdanění digitálních platforem a služeb, kde je obchodní přebytek ze strany Spojených států vůči Evropě, což Donald Trump nezmiňuje moc často. Ne že bych to preferoval jako politiku v dobrých časech, ale líbí se mi zaměření na whisky, alkohol a džíny, jak to Unie udělala minule.
Telička: Především bych se podíval na to, aby evropské firmy nebyly v konkurenci hendikepovány. Je třeba vyrovnat zásadní dopady bez ohledu na to, jestli to zasáhne Trumpa, nebo ne. Ne nutně musíme zatížit vše, co z Ameriky importujeme. Něco je v našem zájmu.
V třetí kategorii je třeba podívat se na to, co bude bolet Ameriku, kde je disproporce nebo i deficit na evropské úrovni. To jsou tradiční nebo silná odvětví, která mají zároveň těžkou politickou váhu ve Washingtonu, případně jsou to sponzoři Donalda Trumpa.
Měla by součástí protiopatření ze strany Unie být i podpora evropského byznysu?
Pánek: Podporovat domácí byznys by bylo proti unijnímu právu i proti dohodám o volném obchodu, co máme s Kanadou, Mexikem, Singapurem, Japonskem a dalšími.
Čtěte také
To, co dělá Donald Trump, je proti základnímu pravidlu Světové obchodní organizace. Je hodně důležité, abychom nepanikařili. Nerušme Světovou obchodní organizaci, dává skvělá pravidla, která nám umožňují obchod s dalšími zeměmi. A to by teď hlavně Unie měla dělat a případně vyjednávat další dohody.
Telička: Souhlasím s kolegou. Nejsem zastáncem toho, abychom narušovali konkurenci. Navíc podpora vždy zachutná a potom chtějí firmy další.
Měl bych jiný návrh. Zbraňové systémy USA jsou naprosto klíčové, ale taky všichni dobře víme, že realizace jejich nákupu je záležitost několika let. Je chybné, když dáváme najevo, že jsme bez jakýchkoliv zábran připraveni k dalším zakázkám, protože to je přesně to, co by bolelo, co znejistí.
Nepřehánějme se v tom, že teď budeme nakupovat letadla či jiné systémy. Ono k tomu stejně dojde, ale v tuto chvíli bych rozhodně doporučil hrát i tuto kartu.
Více podrobností se dozvíte v záznamu celé diskuse. Moderuje Karolína Koubová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
