Orbánův kontakt s Putinem je třeba odsoudit, míní Vrecionová. Bartůšek: Pranýřujeme tu vyjednávání
Nová šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová a předseda Evropské rady António Costa jen několik hodin poté, co nastoupili do svých funkcí, dorazili do Kyjeva potvrdit podporu Ukrajině. „Je to posun k lepšímu,“ hodnotí europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) z konzervativní frakce ECR. „Z celkové Komise jsem velice zklamaná,“ kritizuje v pořadu Pro a proti europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) z frakce Patrioti pro Evropu.
Paní Vrecionová, na síti X jste napsala, že nová Evropská komise znamená na mnoha postech zlepšení oproti dosavadnímu stavu. Chválila jste třeba zvolení Kajy Kallasové. Čili kvitujete, že její první kroky ve funkci mířily do Kyjeva?
Veronika Vrecionová (ODS): Určitě. Myslím, že obecně paní Kaja Kallasová, kterou jsme měli i u nás na frakci na slyšení, je výrazně lepší ve srovnání s Josepem Borrellem, který byl vůči Rusku nesmírně slabý a řada jeho vystoupení byla taková propalestinská. Krok Kallasové velmi vítám a myslím si, že to je posun k lepšímu.
Čtěte také
Jak to vnímáte vy, paní Bartůšek? Není to jasný a žádoucí signál silné zahraniční politiky Evropské unie?
Nikola Bartůšek (Přísaha): Každý krok, který se dělá k tomu, aby se řešil konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, je samozřejmě správným krokem. Nicméně když nebudu hodnotit jednotlivé komisaře, kteří byli zvoleni, tak musím říct, že jsem z celkové Komise velice zklamaná. Za sebe ani za frakci Patrioti jsme tu Komisi nepodpořili.
Veronika Vrecionová ji naopak podpořila. Když Kaja Kallasová přijela do Kyjeva spolu s Antóniem Costou, aby od prvního dne mandátu potvrdili neochvějnou podporu lidem na Ukrajině, je to podle vás potřeba? Je potřeba, aby se ukázalo jasné směřování Evropské unie?
Bartůšek: Určitě je velice důležité, abychom řešili konflikt na Ukrajině. Jak jsem řekla, každý krok, který může vést k tomu, abychom konflikt vyřešili, a k diplomatickým vyjednáváním, samozřejmě vítám. Takže z tohoto pohledu podporuji to, aby se komunikovalo napříč. Abychom se opravdu snažili, aby konflikt skončil co nejdříve.
Vy jste ale byla jedním z těch europoslanců a europoslankyň, kteří nehlasovali pro podporu Ukrajiny při posledním hlasování o rezoluci o posílení unijní podpory Ukrajině. Bylo to v kontextu rostoucí vojenské spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou.
Bartůšek: My od začátku konfliktu říkáme, že podporujeme Ukrajinu, odsuzujeme Rusko, že napadlo suverénní stát, napadlo Ukrajinu. V minulém hlasování, co se týkalo zmrazených ruských aktiv, tam jsme samozřejmě podporu podpořili.
Ale tato rezoluce, která byla minulý týden, nebyla o podpoře Ukrajiny. Ale o tom, že se budou pranýřovat lidé, kteří se snaží vyjednávat. K Maďarsku, které neustále pranýřujeme za jejich vyjednávání, jsme přidali i německého kancléře.
Čtěte také
To samozřejmě vnímám jako problém. Jak jsem říkala, musíme komunikovat a musíme vyjednávat napříč.
Paní Vrecionová, vy jste rezoluci podpořila. Vede tento dokument k pranýřování některých politiků?
Vrecionová: Myslím, že dlouhodobě vidíme, co dělá Viktor Orbán. Jak se chová. Vzpomeňme jeho nedávnou návštěvou v Moskvě, kterou Vladimir Putin pouze využil pro svoji propagandu. Orbán nepřivezl vůbec nic.
Myslíte tu návštěvu ze začátku maďarského předsednictví?
Vrecionová: Ano, myslím. A ještě Orbán svoji pozici vlastně zneužil a vyrazil tam bez unijního mandátu.
Rozumím tomu, že je potřeba velice ocenit to, kdyby byl kdokoli schopný přivést diktátora Putina k jednacímu stolu tak, aby skutečně začal jednat o reálném řešení. Nicméně to se zatím bohužel nikomu nepovedlo.
Vzpomeňme na dlouhé telefonáty francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. I z německého kancléře Olafa Scholze si Putin zatím střílí.
Pokud by to bylo myšleno vážně a pokud by skutečně někdo přivedl Putina ke stolu, tak to by dávalo smysl. Zatím se nic takového neděje, pouze se bourá jednota.
Jednotnější Evropa?
Jakou roli v této jednotě může sehrát nové vedení Evropské unie, nová Komise? Může Kaja Kallasová v zahraniční politice ukázat větší jednotu právě směrem ke konfliktu na Ukrajině? Nebo může ještě víc štěpit sedmadvacítku právě tím silným postojem? Vidíme, že tu jsou různé názory na to, jak v podpoře Ukrajiny pokračovat.
Vrecionová: No tak řekněme si, co to jsou ty různé názory. Je to Viktor Orbán, teď se k tomu přidal i slovenský premiér Robert Fico.
Který se raduje z pozvánky Vladimira Putina na květnové oslavy konce války…
Vrecionová: Ale to přece proboha není žádná většina. To jsou takové výstřely jednotlivých některých vlád v Evropské unii. V podstatě to Západ, vyjednávání a pozici Ukrajiny jenom oslabuje.
Paní Kallasová dlouhodobě zastává tvrdší postoj vůči Rusku. Je z Pobaltí, kde zkušenosti s Ruskem mají – a to já velice kvituji. A to ve srovnání s Josepem Borrellem, který byl evropským komisařem dosud. A byl neviditelný, velmi slabý.
Čtěte také
Vedle Kallasové je tu také nový komisař pro obranu, a to bývalý premiér Litvy Andrius Kubilius. Jsou to silné postavy, které zabezpečí silnou zahraniční politiku Evropské unie? Posílí naši obranyschopnost a bezpečnost?
Bartůšek: Jestli jsou to silné osoby, to je asi teď předčasné hodnotit. Uvidíme v následujících měsících a letech, jestli dokážou tyto konflikty řešit a dokážou zlepšit bezpečnost Evropy. Já bych v tomto nepředcházela. Nicméně doufám v to.
Podporuji, aby se vyjednávalo a komunikovalo, a to z obou stran. Takže to vítám i ze strany komisařů.
Ale chtěla bych upozornit, že je hrozně důležité, abychom nezasahovali tolik do členských států. To je to, co v té poslední rezoluci především zaznívalo – přikazovalo se národním státům, jak se mají zachovat, co mají dělat, že mají například dávat 0,25 procent povinně na zbrojení.
Máte pocit, paní Vrecionová, že Evropská unie direktivně zasahuje do dění a rozhodování jednotlivých států třeba právě v přístupu k Ukrajině? Nejsou to přece jen legitimně zvolené vlády, které si mohou rozhodnout, jestli pojedou do Moskvy, nebo ne?
Vrecionová: Rozhodně nezpochybňuji to, že vlády byly legitimně zvolené. To jsem vůbec neřekla, naprosto to respektuji. Nicméně Evropská unie je dobrovolný svazek členských států a myslím si, že v takto důležité věci, jako je válka na Ukrajině – kdy je přímo ohrožena i Evropa – je nutné odsoudit kroky, které tyto dvě vlády konkrétně dělají.
Vy říkáte odsoudit, paní Bartůšek mluví o pranýřování Viktora Orbána.
Čtěte také
Vrecionová: Já mluvím o odsouzení. A odsoudila jsem to tím, že jsem podpořila i tu rezoluci. Protože chování Viktora Orbána je dlouhodobě velmi problematické. On nakonec po dlouhých vyjednávání podpořil sankce i a tak dále. Akorát vždy hraje o čas a hlavně o peníze pro Maďarsko a pro sebe.
Myslím, že takto si brát za rukojmí zbytek Evropy, je prostě naprosto nefér.
Ale dobře. Orbýn si zvolil tuto cestu. Ale naším právem je to odsoudit, když si myslíme, že nás to poškozuje. V našem národním zájmu není, aby Rusko uspělo na Ukrajině. V našem národním zájmu je, aby uspěla Ukrajina. Z tohoto pohledu to, co dělá Viktor Orbán, není pro Českou republiku výhodné.
Poslechněte si celou diskuzi europoslankyň nahoře v audiozáznamu.
Související
-
Novinář Daněk: Povolební realita mluví jasně. Evropská komise zůstane u starého kormidla
Europoslanci by v tomto týdnu měli schválit novou Evropskou komisi. Jak složitá byla cesta k novému personálnímu obsazení? A jak palčivá témata bude nová komise řešit?
-
Evropa dál stojí za Kyjevem a finance Unie budou hlídat Jižané, rozebírá Politico složení Komise
Ursule von der Leyenové se podařilo představit téměř genderově vyvážený tým komisařů, přestože členské země nominovaly na 26 pozic jen několik žen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.