Současná krize opravdu nemá v naší novodobé historii obdoby. Vláda to dělá dobře, myslí si guvernér ČNB Rusnok

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Rusnok

Česká ekonomika se propadá, což očekávali vlastně všichni ekonomové. Teď jde o to, jak rychlá a účinná bude pomoc státu. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok kroky vlády schvaluje, teď jde o to, aby fungovaly a pomohly tam, kde mají.  Je pro nás těď velká nevýhoda, že nemáme euro, nebo ne? 

Jak centrální banka hodnotí současnou krizi, do které jsme spadli kvůli koronakizi? „Bohužel to nemá obdoby. Pokud tedy vyjmeme nesrovnatelné transformační roky 1990–1991. Tehdy to ale byla jiná ekonomika, jiná doba i problémy,“ říká Jiří Rusnok v Interview Plus.

Je prý ale velmi těžké rozhodnout, jaká pro porovnání vůbec vybrat měřítka. „Když vezmete ta nejhrubší (měřítka), tak se zdá, že z hlediska ekonomického výkonu by současná krize mohla být dvojnásobně hlubší než v letech 2008–2010. Tehdy naše ekonomika poklesla (v prvním rázu) do 5 % HDP, teď se očekává, že to bude nejméně 8 % HDP, možná i o něco víc.“

Klíčová prý budou data za 2.Q, protože právě v březnu a květnu byla česká společnost kvůli šíření covidu-19 nejvíc omezena. To, co dnes vláda pro udržení ekonomiky dělá, je podle guvernéra v zásadě správně, horší je pak vlastní realizace všech programů.

Vláda to dělá dobře

„Myslím, že to vláda v zásadě nadimenzovala správně, druhá věc je otázka exekuce, tedy provádění. To u nás vázne vždy… Kabinet udělal, co bylo potřeba, teď jde o to, aby to fungovalo a mohlo se to prakticky využívat.“

Kabinet se musí snažit maximálně zachovat peněžní toky v ekonomice, tedy tam, „kde vypadly, kde není poptávka, nejsou turisté, spotřebitelé, tam, kde jsou zavřené provozovny a nemají příjmy, tedy tak, aby nedošlo k vyschnutí toku peněz… To vláda dělá programy, které nastavila: ať už pro podniky pro udržení zaměstnanosti, pro přežití živnostníků apod. Samozřejmě bude vždy velká debata, jak rozsáhlé ty programy mají být. Nakolik mají být plošné a smířit se s černým pasažérstvím, ale to už je otázka politická,“ vypočítává. Stejně pak chválí i programy COVID I až III.

V této krizi se také hodně hovoří o eurozóně, která si vzájemně pomáhá daleko víc než země EU s vlastní měnou. Je teď pro nás koruna výhodou, nebo není? „Všechno má svá pozitiva i negativa, která se mohou v čase měnit,“ odpovídá.

Euro vs. koruna

„Výhoda je, že měnovou politiku a její nástroje máme ve svých rukou, takže ji můžeme pružně používat a koordinovat s vládní, především fiskální politikou… Další výhodou pro naši malou, proexportně orientovanou ekonomiku je pružný kurz, který je přirozeným nárazníkem na ekonomiku v mezinárodním trhu. Když je pod šokem, bude zpomalovat, takže kurz může mít (a má) tendenci oslabovat. To je ale taky podpůrné opatření, které stimuluje naši vývozní orientaci.“

To, že euro nemáme, má i svá negativa. „Malá ekonomika s malou měnou… je taková malá lodička na velkém oceánu,… a když tam velmi fouká, byť s tím nemáme nic společného, tak fouká i do nás. Může nás to víc rozhoupat, než kdybychom byli součástí velké měnové jurisdikce, jakou je eurozóna. Ta má nějakou měnovou politiku, nějaké úrokové sazby, které 19 zemí kompromisně zvolí. Taky to ale nemusí odpovídat zrovna vaší konkrétní makroekonomické situaci,“ dodává guvernér ČNB.

Celý rozhovor Jana Burdy si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související