Ekonomika se propadne až o 8 %, stát ji musí zachránit, zdůrazňuje šéf odborů Středula

14. květen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS)

Vládní opatření přijatá v rámci snahy omezit šíření koronaviru budou mít obrovský dopad na státní rozpočet. Odhaduje se, jak velký propad ekonomiku čeká, o kolik se sníží výběr daní a jak moc se bude muset Česko zadlužit. Jak to ovlivní hospodaření státu v příštích letech?

Čeští ekonomové odhadují vývoj tuzemského HDP v prvním čtvrtletí v rozpětí pěti procentních bodů – od -1,5 po -6,5 %.

„Odhadujeme propad ekonomiky mezi 6 až 8 % HDP. Nezaměstnanost by mohla vyrůst až na 400 tisíc, ale to vše je podmíněno tím, jak rychle se rozběhne česká ekonomika, jaký bude vývoj zdraví obyvatelstva a jak to bude vypadat v sousedních státech,“ uvádí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Stát si musí uvědomit, co je jeho role. A to je záchrana ekonomiky.
Josef Středula

Ministerstvo financí chce návrh rozpočtu pro příští rok předložit o měsíc později. Chce prý získat více času na přesnější odhad stavu a vývoje tuzemské ekonomiky zasažené pandemií koronaviru. To kritizuje opozice s tím, že vláda nechce návrh zveřejnit před krajskými volbami.

Čtěte také

Výše schodku ale podle místopředsedy sněmovního Rozpočtového výboru a poslance Jana Volného (ANO) nebude hrát u voličů roli, pokud to bude dobře vyargumentováno – nacházíme se totiž v mimořádné situaci.

„Stále ještě nevidíme konec tunelu a nevíme, kde se to zastaví. Nevylučuji, že vláda přijde s navýšením, ale zatím to neplánuje. Myslím, že by se to se 300 miliardami (schodku) mělo zvládnout,“ míní.

Podle Volného je třeba přesvědčit lidi, že se nemusejí bát utrácet, a z krize se proinvestovat. Nemělo by se prý jednat o snižování platů, naopak například učitelé by měli dostat přidáno tak, jak bylo plánováno.

Připravujme se i na klimatické změny

„Rétorika vlády je v zásadě správná, ale naplnění čísly a penězi je tristní. Zatímco vláda mluví o bilionu korun, tak do ekonomiky pustila 20 miliard. Navíc do toho počítá jablka i hrušky,“ kritizuje europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Čtěte také

Oproti jiným státům, kde pomoc přichází v rádu dnů, u nás to jsou týdny a podnikatelé se k ní často ani nedostanou: „Váznou státem garantované půjčky, které by do toho systému měly dodávat likviditu. Mohou zkolabovat firmy, které by krizí mohly jinak docela dobře projít, a jiné zase nejsou schopny platit svým dodavatelům.“

„Realita zaostává za očekáváním,“ souhlasí ekonomka Jana Matesová a pokračuje: „Když ekonomiku přirovnám k člověku, který má na ulici zástavu srdce, tak je důležité rychle obnovit srdeční činnost a teprve potom řešit další věci. To se u nás nestalo.“

Čtěte také

Výši schodku státního rozpočtu naproti tomu nepovažuje za zásadní – i když by samozřejmě měl být co nejnižší –, ale důležité je, aby pomoc byla účinná. „Myslím, že deficit nakonec bude vyšší než 300 miliard,“ doplňuje.

Matesová je přesvědčená, že ekonomika bude po krizi jiná. Někteří politici se domnívají, že by se Evropa měla odklonit od tzv. Green dealu a investovat do záchrany stávající ekonomiky – na ochranu životního prostředí teď prý není čas.

„To by bylo úplně špatně. Pokud se budeme snažit obnovit ekonomiku 20. století, tak neuspějeme,“ upozorňuje s tím, že ekonomika se do dvou let vrátí na předkrizovou úroveň a je nezodpovědné se kvůli tomu přestat připravovat na klimatické změny.

Spustit audio

Související