Pro okolí „sekta“ – pro ty uvnitř něco, co dává jejich životu smysl

23. listopad 2024

Jak snadno může soudný člověk podlehnout charismatickému vůdci? Co se odehrává uvnitř nových náboženských společností? A proč kvůli manipulaci a fanatickému okouzlení mohou nakonec umírat nejen dospělí, ale i děti? Na tyto otázky hledali začátkem listopadu odpovědi hosté veřejné debaty Českého rozhlasu Plus na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Poslechněte si záznam.

V dubnu 2024 odvysílal Český rozhlas Plus mimořádně úspěšnou podcastovou sérii Pod vlivem kultu, ve které publicista Adam Šindelář a religionista Zdeněk Vojtíšek pátrali po příčinách vzniku a rozšíření zdánlivě nepochopitelných nových náboženských společností.

Čtěte také

Vždyť hromadná sebevražda členů uskupení Chrám lidu měla za následek 276 dětských obětí a při útoku na společenství Davidiánů jich zahynulo 21. V Kolonii Dignidad bylo mučení a zneužívání dětí běžné – jenže byly to právě děti, které nakonec vůdce sekty usvědčily.

Co se uvnitř těchto společenství odehrává? Na Malé scéně jihlavského Horáckého divadla o tom diskutovali religionistka Jitka Schlichtsová, Adam Šindelář, dramaturgové Českého rozhlasu David Hertl a Stanislav Vintr.

Jedinci se zvýšenou mírou narcismu

Oblibu společenství okolo charismatických vůdců potvrzuje právě Jitka Schlichtsová, podle které jen v České republice ročně vznikne několik desítek takových komunit, v některých letech může jít až o nižší stovky.

Čtěte také

Odmítá názor, že by vůdci těchto komunit byli psychicky silně narušení jedinci: „Spíš jde u nich o zvýšenou míru narcismu. Jde o lidi, které uspokojuje obdiv ostatních a následování.“ Rozbíjí také stereotypní vnímání toho, kdo do podobných sekt vstupuje: „Oproti obecně rozšířeným názorům jde často o lidi inteligentní, přemýšlivé, citlivé.“

S tím ostatně koresponduje i názor Zdeňka Vojtíška, který v pořadech Adama Šindeláře zazněl: následovníci charismatických vůdců nevstupují „do sekty“, ale připojují se ke společenství, které jim dává smysl a odpovídá na složité otázky, které si pokládají.

Předání kultu

Ve chvíli, kdy stoupenci akceptují svého duchovního vůdce jako člověka, u kterého věří v určitá mimořádná obdarování, jsou připraveni takovému společenství a často i konkrétnímu vůdci ledacos obětovat. Jakkoli to z vnějšího prostředí zní nesrozumitelně a nepochopitelně, v takový okamžik může dávat smysl cokoli, od finančních darů až po ono zneužívání dětí.

Čtěte také

Jitka Schlichtsová takové činy rozhodně neomlouvá, jen se snaží hledat vysvětlení: „Při pohledu zvenčí to zpravidla vypadá jinak než při pohledu zevnitř. Měli bychom pořád mít na paměti, že jde o náboženské uskupení, že těm lidem uvnitř to všechno dává smysl.“ Proto mohlo v nejkřiklavějších případech docházet i k masovým sebevraždám; v některých sektách se jejich provedení dokonce nacvičovalo.

Děti, které v podobných společenstvích vyrůstaly, mohou sice realitu života v sektě akceptovat, někdy se ale pokusí z vlivu charismatických vůdců vymanit. Může docházet k útěkům a následným odhalením toho, co se ve společenstvích odehrávalo. „Nastupující generace nemusí mít k vůdcům takový vztah, jako jejich rodiče. Pomyslné předání kultu se nemusí podařit,“ vysvětluje Jitka Schlichtsová.

Debata v Jihlavě odpověděla i na otázky postavení religionistů při zkoumání nových náboženských společenství nebo přiměřenosti a smyslu razantních policejních zásahů.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související