Pro okolí „sekta“ – pro ty uvnitř něco, co dává jejich životu smysl

23. listopad 2024

Největší audioportál na českém internetu

Veřejná debata Českého rozhlasu Plus, která se uskutečnila začátkem listopadu 2024 na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava | Foto: Nikola Hlavicová, Český rozhlas

Pro okolí „sekta“ – pro ty uvnitř něco, co dává jejich životu smysl

Jak snadno může soudný člověk podlehnout charismatickému vůdci? Co se odehrává uvnitř nových náboženských společností? A proč kvůli manipulaci a fanatickému okouzlení mohou nakonec umírat nejen dospělí, ale i děti? Na tyto otázky hledali začátkem listopadu odpovědi hosté veřejné debaty Českého rozhlasu Plus na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Poslechněte si záznam.

V dubnu 2024 odvysílal Český rozhlas Plus mimořádně úspěšnou podcastovou sérii Pod vlivem kultu, ve které publicista Adam Šindelář a religionista Zdeněk Vojtíšek pátrali po příčinách vzniku a rozšíření zdánlivě nepochopitelných nových náboženských společností.

Čtěte také

Vždyť hromadná sebevražda členů uskupení Chrám lidu měla za následek 276 dětských obětí a při útoku na společenství Davidiánů jich zahynulo 21. V Kolonii Dignidad bylo mučení a zneužívání dětí běžné – jenže byly to právě děti, které nakonec vůdce sekty usvědčily.

Co se uvnitř těchto společenství odehrává? Na Malé scéně jihlavského Horáckého divadla o tom diskutovali religionistka Jitka Schlichtsová, Adam Šindelář, dramaturgové Českého rozhlasu David Hertl a Stanislav Vintr.

Jedinci se zvýšenou mírou narcismu

Oblibu společenství okolo charismatických vůdců potvrzuje právě Jitka Schlichtsová, podle které jen v České republice ročně vznikne několik desítek takových komunit, v některých letech může jít až o nižší stovky.

Čtěte také

Odmítá názor, že by vůdci těchto komunit byli psychicky silně narušení jedinci: „Spíš jde u nich o zvýšenou míru narcismu. Jde o lidi, které uspokojuje obdiv ostatních a následování.“ Rozbíjí také stereotypní vnímání toho, kdo do podobných sekt vstupuje: „Oproti obecně rozšířeným názorům jde často o lidi inteligentní, přemýšlivé, citlivé.“

S tím ostatně koresponduje i názor Zdeňka Vojtíška, který v pořadech Adama Šindeláře zazněl: následovníci charismatických vůdců nevstupují „do sekty“, ale připojují se ke společenství, které jim dává smysl a odpovídá na složité otázky, které si pokládají.

Předání kultu

Ve chvíli, kdy stoupenci akceptují svého duchovního vůdce jako člověka, u kterého věří v určitá mimořádná obdarování, jsou připraveni takovému společenství a často i konkrétnímu vůdci ledacos obětovat. Jakkoli to z vnějšího prostředí zní nesrozumitelně a nepochopitelně, v takový okamžik může dávat smysl cokoli, od finančních darů až po ono zneužívání dětí.

Čtěte také

Jitka Schlichtsová takové činy rozhodně neomlouvá, jen se snaží hledat vysvětlení: „Při pohledu zvenčí to zpravidla vypadá jinak než při pohledu zevnitř. Měli bychom pořád mít na paměti, že jde o náboženské uskupení, že těm lidem uvnitř to všechno dává smysl.“ Proto mohlo v nejkřiklavějších případech docházet i k masovým sebevraždám; v některých sektách se jejich provedení dokonce nacvičovalo.

Děti, které v podobných společenstvích vyrůstaly, mohou sice realitu života v sektě akceptovat, někdy se ale pokusí z vlivu charismatických vůdců vymanit. Může docházet k útěkům a následným odhalením toho, co se ve společenstvích odehrávalo. „Nastupující generace nemusí mít k vůdcům takový vztah, jako jejich rodiče. Pomyslné předání kultu se nemusí podařit,“ vysvětluje Jitka Schlichtsová.

Debata v Jihlavě odpověděla i na otázky postavení religionistů při zkoumání nových náboženských společenství nebo přiměřenosti a smyslu razantních policejních zásahů.

autor: David Hertl

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.