Pod vlivem kultu: Chrám lidu aneb Hledání utopického ráje skončilo největší masovou sebevraždou v moderních dějinách
Bylo 18. listopadu 1978. V jihoamerické Guyaně ten den zemřelo 921 lidí. Byl mezi nimi kongresman USA Leo Ryan, několik novinářů, ale hlavně členové náboženské skupiny Chrám lidu. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v dubnu 2024.)
Komunita pod vedením charismatického Jima Jonese přišla do povodí řeky Orinoko ze Spojených států amerických. Tam se cítila pro svoje přesvědčení pronásledována a navíc chtěla zkusit svůj zemědělský, utopický způsob života. Osadníci začali obdělávat nehostinnou džungli a tak vznikl Jonestown.
Čtěte také
Jim Jones měl přitom na začátku ušlechtilé myšlenky. Stal se laickým kazatelem a s vizí integrace založil velkou „duhovou rodinu“. S ženou adoptovali korejskou dívku. Později se v Indianopolis stali prvním bílým párem, který adoptoval černé dítě.
V polovině 50. let Jones založil vlastní sbor. Vycházel z takzvaného pentekostalismu, velmi entuziastického křesťanského hnutí. Jenže Jim Jones si z nějakého přesvědčení moc nic nedělal.
Vysvětluje religionista Zdeněk Vojtíšek: „Všechny možné ideologie používal pro svůj účel a tím účelem bylo vytvořit rasově a sociálně spravedlivou společnost. Takže ten, kdo byl laděn křesťansky pentekostálně, tak se našel v církvi. Ten, kdo byl, jako mnoho bílých intelektuálů, laděn spíše do myšlenky socializmu, tak tomu Jones říkal, že Bible je vlastně kniha bílých mužů, kterou se udržuje dominance bílých nad černými a že bůh žádný není, že pokud je tady nějaký bůh, tak je to socialismus. Pro každého měl nějakou jinou ideologii a spousta té ideologie byla samozřejmě politická. To, co ale sledoval, byl ten jeho ideál rasové a společenské rovnosti.“
Čtěte také
A spousta lidí se pro ten ideál nadchla s ním. Jones a jeho společenství se staralo o lidi z okraje společnosti, o alkoholiky, narkomany. Jenže jejich tvrdé praktiky, vliv, který nad lidmi Jones měl, i to, že věřící přetrhávali vazby s rodinami, budily podezření. A tak se tisícovka lidí přestěhovala do Guyany.
Místo utopického ráje tam ale po roce našli smrt. Proč devět stovek lidí nakonec vypilo kyanid? To se dozvíte v prvním díle cyklu Pod vlivem kultu.
V pořadu byly použity ukázky z archivu The Jonestown Institute na státní univerzitě v San Diego.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.