Maďarský most mezi Putinem a Trumpem. Viktor Orbán a jeho politický oblouk

Maďarský sociolog István Hegedüs v podcastu připomíná, že Viktor Orbán byl jedním z prvních politiků na světě, kteří prvky iliberální demokracie ve své zemi zavedli.

„To obnáší podkopání svobody médií, nezávislé soudnictví, zavádění nových zákonů proti expertům, nevládním organizacím, a snahu o kontrolu opozice. Cílem je vytvořit nerovné soutěžní pole ve volbách a masivně proniknout do všech možných sociálních oblastí včetně ekonomiky,“ vysvětluje Hegedüs.

Od té doby se k Maďarsku připojili i vybraní další politici. Včetně Vladimira Putina. Podle Istvána Hegedüse i Martina Ehla je v tomto ohledu tedy Orbán „originál“ a Putin „kopie.“

„Orbán se to nenaučil od Putina. Ale je pravda, že má rád silné vládce a sám by takovým také chtěl být. A myslím, že mezi Putinem a Orbánem, ale hlavně mezi Orbánem a Trumpem, je zvláštní vztah. Mají se rádi a všichni tři mají rádi stejné věci: nezajímají je procesy, pravidla, ani normy liberální demokracie,“ konstatuje maďarský sociolog.

Martin Ehl|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Lhali jsme k obědu

Vzestup Orbánovy politické hvězdy v roce 2010 umožnila i neoblíbená vláda socialistů pod vedením Ference Gyurscányho, podotýká Martin Ehl, vedoucí zahraniční rubriky v Hospodářských novinách.

„Ta takzvaně liberálně demokratická elita mu odevzdala moc svojí neschopností a on pak jako ji využil maximálně,“ poukazuje.

Situaci zhoršila také uniklá nahrávka z uzavřeného stranického sjezdu, ve kterém někdejší premiér Gyurscány pronesl slavnou větu o neupřímnosti vůči voličům. „Lhali jsme lidem ráno, lhali jsme k obědu, lhali jsme jim jim večer – to samozřejmě Orbánovi nahrálo,“ připomíná v podcastu Ondřej Soukup.

Mírotvůrce a ochránce Maďarů

Pětinásobný premiér Orbán tedy vládne v Maďarsku bez přestání od roku 2010. A jeho politický apetit dávno přerostl rodnou zemi. V listopadu 2025 se při návštěvě Moskvy pochlubil, že s Vladimirem Putinem se setkává již po čtrnácté.

Čtěte také

Orbánovi jde jen o moc. Chceme obnovu demokracie a spravedlivý mír pro Ukrajinu, říká opozičník Tarr

Ve stejné době zamířil i do Bílého domu ve Washingtonu. Orbánovi poradci radili týmu kolem amerického prezidenta Donalda Trumpa v předvolební kampani před jeho prvním funkčním obdobím.

Na podzim 2025 měla Budapešť podle maďarského premiéra hostit bezprecedentní mírový summit o Ukrajině. Na něm by se poprvé na evropské půdě sešli americký prezident a jeho ruský protějšek Putin. A to přesto, že na Vladimira Putina vydaly evropské země v souvislosti s invazí na Ukrajinu mezinárodní zatykač.

„Viktor Orbán ale říká: Já jsem ten hlas rozumu. Je potřeba se s Ruskem dohodnout. Mír, mír, mír,“ poznamenává v podcastu Josef Pazderka.

Ruský prezident Vladimir Putin si podává ruku s maďarským premiérem Viktorem Orbánem během setkání v Moskvě, Rusko, 28. listopadu 2025|foto:Alexander Nemenov, Reuters

Premiér země evropské sedmadvacítky tak způsobil v Evropské unii na několik dní další bolehlav, jak se k akci postavit. Dlouhodobě se také probírají jeho disentní názory v otázce protiruských sankcí na ropu a zemní plyn, v otázce společné migrační politiky nebo nekalé praktiky při čerpání evropských dotací.

Z mírového summitu nakonec sešlo. Ale do role prostředníka mezi Amerikou a Ruskem – s významným opomenutím Evropské unie – se Orbánovo Maďarsko staví dlouhodobě. Stejně tak vůči domácímu obyvatelstvu zdůvodňuje premiér všechny své nedemokratické kroky zásadně snahou o ochranu Maďarů a narovnání historických křivd.

Odkud pramení maďarský pocit velikášství? Jak Viktor Orbán postupně proměnil svoji stranu Fidesz? Jak důležitou roli hraje ve vztahu s Ruskem ekonomika? A proč Maďarům nevadí, když mají historickou zkušenost se sovětskými vojsky, které potlačily povstání v Budapešti v roce 1956? Poslechněte si celý díl podcastu Na Východ!.