Dorazín: Rusko nemá na dobytí Oděsy, tak se snaží znepříjemnit život ve městě a ochromit ekonomiku
Černomořské přístavní město Oděsa je pro ukrajinskou obranu před ruskou agresí klíčové, celá oblast je nesmírně důležitá z hlediska ekonomiky země. V prosinci se proto stala terčem vlny útoků ruských dronů a raket. „Je to jedna z hlavních bran pro vývoz i dovoz, přístav dál funguje i v těchto ztížených podmínkách,“ popisuje v pořadu Interview Plus zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.
Ukrajina má i další možnosti pro transport zboží, všechny ale mají daleko menší kapacitu. Nákladní lodě vyvážejí pšenici, slunečnicový olej a další plodiny do arabských a afrických zemí, pro které jde o nesmírně důležitý zdroj.
Čtěte také
„Rusko se ho snaží suplovat vlastním vývozem pšenice, snaží se tedy ochromit ukrajinskou ekonomiku a ještě na tom samo vydělat v roli jakéhosi zachránce afrických zemí. Tento ekonomický kalkul v ruském chování a neustálých útocích také je,“ podotýká.
Lodě plující pod vlajkami států celého světa podle něj neustále čekají ve frontě na svůj slot pro zakotvení a přesun nákladu. Ještě v létě to prý fungovalo velice hladce, následně ale Rusko začalo cílit i na tyto plavidla, z nichž několik už bylo poškozeno. Mohlo přitom jít i o reakci na ukrajinské útoky na ruský vývoz v Černém moři.
Rusky hovořící město
Znepříjemnit život se Rusové snaží i obyvatelům města, protože na jeho dobytí z moře už podle Dorazína nemají dostatečné kapacity. Oděsa zůstává převážně rusky hovořícím městem, což je ovšem dáno především jeho mnohonárodnostním charakterem.
„Historicky zde jsou Řekové, Turci, Bulhaři, Arméni a další kavkazské národy, ale i potomci Francouzů a Němců, kteří Oděsu stavěli. Pro všechny tyto národy byla ruština dorozumívacím jazykem, oni ji nevnímají jako jazyk nepřítele. V tom se Oděsa hodně odlišuje od zbytku země,“ všímá si Dorazín.
Čtěte také
Město se potýká s výpadky elektřiny, na většině pověstných balkonů v historickém centru města jsou proto generátory. „Je to ale drahá záležitost. Ceny benzínu jsou zhruba na naší úrovni, samotné generátory stojí i několik desítek tisíc korun a ty levnější zase rachotí, takže si lidé vybírají podle svých finančních možností,“ popisuje.
Ukrajinci jsou prý válkou unavení a chtějí mír, ne však za cenu ztráty suverenity. Podle reakcí na sociálních sítích jsou skeptičtí vůči mírovým iniciativám amerického prezidenta Donalda Trumpa, protože to bude Rusko, které s dohodou nakonec nebude souhlasit.
„K jakýmkoli dohodám s Ruskem panuje velká nedůvěra, protože cokoli Rusko slíbilo, tak nikdy nesplnilo. Ruské nároky nejen na část Ukrajiny, ale nepřímo na celou zemi tady vždy budou, dokud bude u moci stávající režim. Ukrajinci si ho nespojují jen s osobou Vladimira Putina, ale obviňují i značnou část ruské společnosti. Ten příkop je natolik hluboký, že překonat ho bude na několik generací,“ uzavírá reportér.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.

