Program COVID je tragédie. Musíme obnovit tripartitu a vládě vysvětlit, jak to teď v ekonomice opravdu funguje, vyzývá odborář Středula

27. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula

Ekonomika zažívá blackout a firmy potřebují pomoc státu, jinak by se nemusely už nikdy probudit. Jak Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) hodnotí vládní programy COVID I, II, pak samostatnou podporu pražských firem nebo Antivirus z pera ministerstva práce a sociálních věcí?  

„Velmi dobře hodnotíme celý program Antivirus, který je absolutně nejpovedenější,“ říká v Interview Plus předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Čtěte také

Programy COVID I a COVID II z díly ministerstva průmyslu a obchodu, které pomocí Českomoravské záruční a rozvojové banky ručí za úvěry z evropských prostředků, ale podnikatelům dvakrát nepomáhají.

„COVID I je úplná tragédie, COVID Praha byl vypořádán během 9 minut,… teď se čeká, že bude konečně program, který může pomoci, jenže stále není. Tady opravdu platí, kdo rychle dává, dvakrát dává… Když naše firmy nebudou mít hotovost, tak se můžeme dočkat další vlny, která už bude znamenat široké propouštění, kterému se ale musí zabránit.“  

To, co teď prožíváme, je fakticky ekonomický blackout, který se ještě nikdy v historii nestal, že by se ekonomiky (a nejen ta naše) zastavily. Proto musí být nástroje (státu) silné, aby mohl ekonomiku sanovat. To nepůjde s jednotkami, ale stovkami miliard korun.
Josef Středula

Chceme obnovit tripartitu

Proč tedy vláda nepomáhá razantněji a „korunami“ (a ne eury)?

Čtěte také

„Já si kladu stejnou otázku. Je to jen otázka vlády… Je zřejmé, že kabinet řeší otázky z jednoho zasedání do druhého. Proto jsme, spolu se zaměstnavateli, napsali dopis předsedovi vlády, aby znovu začala jednat tripartita. Tak se členové vlády dozvědí, jak to teď v reálné ekonomice funguje. Jak si představujeme budoucí vývoj a aktivní pomoc. A to, že naše hlasy asi nebudou úplně komfortní s jejich představou, to se stát může, ale od toho je to dialog.“

Proto prý odbory přicházejí s nápady na pomoc, ale některé odmítají. „Zcela odmítáme (návrh ministerstva financí), že by si některé subjekty mohly vůči své daňové povinnosti za poslední dva roky započítat ztráty ze současnosti. Považujeme to za extrémně nebezpečné, protože nejde aktivně zabránit tomu, aby si některé dceřiné společnosti převedly ztráty ze zahraničí. To je neakceptovatelné a může to být taková dodatečná díra do rozpočtu. Nevidíme důvod, proč bychom se v tom smyslu měli stát smetištěm Evropy,“ dodává.

Program Antivirus?

Naopak program Antivirus Středula chválí s tím, že chrání pracovní místa a prý už i v nejednom případě ochránil zaměstnance před hromadným propouštěním.

Čtěte také

„Máme pro něj jedno vylepšení, které by z něho mohlo udělat nesmírně potřebný nástroj. To, že by příští platba nebyla takovou, která se refunduje, tedy že nejdřív zaměstnavatel vyplatí mzdy a až pak dostane náhrady, ale že by podle už známých dat, které od žadatelů programu Antivirus mají, byly zálohy vyplaceny dopředu… Z nich by pak zaměstnavatelé mohli vyplatit mzdy. K tomu samozřejmě musí přidat své peníze, jako jistý svůj díl zodpovědnosti. Takto by se (z programu) stal nesmírně atraktivní nástroj,“ dodává Středula.

Platby dopředu?

Se stejným názorem už v neděli přišel předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. V diskusi TV Prima ministryni Janu Maláčovou (ČSSD) chválil, ale taky ji vyzval ke změně s tím, jestli by k urychlení výplat peněz nešlo nejprve vyplatit zálohu, která by se pak po doložení potřebných údajů vyúčtovala s tímto doplatkem.

Odbory tvrdí, že to už vládě navrhly. „Řekli jsme to i členům národní ekonomické rady (NERV) nebo ekonomům, kteří jsou u krizového štábu, a zatím to má velmi pozitivní ohlas… Chápu, že to má svůj na čas na realizaci.“ Zároveň je Středula přesvědčený, že by Antivirus měl mít delší trvání, tak „aby platil už v dubnu… a květnu, ale i červnu a možná i v dalších měsících. Některá opatření třeba v případě cestovního ruchu budou stále aktivní. Budou potřebovat sanaci tak, aby se z toho firmy dostaly a nemusely na sebe vyhlašovat konkurz,“ tvrdí.  

K námitkám, podle kterých by s „platbou dopředu“ mohl někdo zkoušet vykazovat nerealistické nebo nadhodnocené částky nebo takové, které nejsou možné z programu vyplatit, pak říká, že stejně budou podléhat kontrole, stejně jako dnešním způsobem už finance vyplácené.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus Veroniky Sedláčkové.

Spustit audio

Související