Přehrada Nové Heřminovy je porážkou všech a neřeší problém v krajině, tvrdí Dokoupil z Hnutí DUHA

15. září 2025

Právě před rokem pustošila povodeň obce na Jesenicku. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) tehdy za spoluviníky označil tamní ekologické organizace. Ty dlouhodobě vystupovaly třeba proti stavbě přehrady v Nových Heřminovech, kterou v březnu místní odsouhlasili v referendu. „Není to porážka pro nás, ale pro všechny obyvatele kraje,“ tvrdí Ivo Dokoupil, koordinátor Hnutí Duha v Jeseníkách.

Namísto budování komplexních protipovodňových opatření se podle něj za velké peníze vybuduje přehrada, která ochrání jen tři obce, a ještě ne dokonale. „Samozřejmě každá nádrž pomůže, ale tahle je relativně malá, jen 15 milionů kubíků, je to takový větší poldr, a není to samospásné řešení,“ vysvětluje Dokoupil.

Krnov povodně 2024

„Vždycky jsme říkali, že je to i velký stavební problém a bude to trvat strašně dlouho. A měli jsme pravdu. Bohužel ani po 27 letech Krnov nemá žádnou ochranu. A kdyby nastalo podobné počasí jako v loňském roce, tak jsme pod vodou úplně stejně jako loni či v roce 1997,“ zdůrazňuje.

Výsledek referenda si koordinátor Hnutí Duha vysvětluje tím, že stát místním nedal žádnou alternativu – buďto přehrada, nebo nic. V takové situaci lidé, kteří při katastrofě přišli o majetek, logicky hlasují pro přehradu, která vedle ekologických způsobí i škody sociální a ekonomické. 

„Povodňový hyenismus“

Obvinění ministra Výborného označuje za povodňový hyenismus. „Byli jsme bez elektřiny, bez signálu a po pás ve vodě, takže jsme se v první fázi ani nemohli bránit. Teprve později se ukázalo, že nemá žádné důkazy a novináři začali dokazovat, že jsme nic nezpůsobili,“ zlobí se Dokoupil.

Čtěte také

Argumentuje zjištěními Nejvyššího kontrolního úřadu, který už v roce 2020 upozornil, že stát nedostatečně investuje do protipovodňových opatření. V roce 2016 například už měly být hotové hráze v Zátoře, Branticích a Krnově a v roce 2020 pak přehrada. 

„Není – a ani se nekoplo do země. Chyba není na naší straně, ale u těch, kteří za to jsou zodpovědní a placení: Povodí Odry a ministerstvo zemědělství,“ kritizuje.

Šetrnost místo betonu

Politici podle Dokoupila neustále odkazují na jednu konkrétní přehradu, místo toho je ale třeba zabývat se krajinou a katastrofálním stavem lesů, které mají nízkou retenční schopnost a v momentě, kdy z nich voda odteče do údolí, je už pozdě.

„Tam už to často řešení nemá. Chceme, aby se problémy řešily tam, kde vznikají,“ dodává Dokoupil. Naštěstí se podle něj podařilo aspoň zrušit původní 100 let starý projekt přehrady, který počítal se zatopením celého údolí.

Čtěte také

V této souvislosti kritizuje „betonářský“ přístup vodohospodářů ministerstva zemědělství, který označuje za zastaralý a nefunkční.

„Máme vodu dole, ale ne tam, kde ji potřebujeme. A navíc to znamená obrovské náklady. Vždy jsme prosazovali a i po povodních prosazujeme šetrný přístup spočívající v rozšiřování řeky,“ zdůrazňuje s tím, že jde o generační rozdíl.

„Buďto se ten způsob myšlení a hospodaření změní a začneme za prioritní považovat třeba retenci nebo jiné funkce lesa a krajiny. Anebo se nezmění a budeme svědky dalších obrovský škod,“ konstatuje koordinátor Hnutí Duha v Jeseníkách.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Petr Vizina , ert
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.