Napětí v Polsku a Pobaltí. Chystají se na ruský útok?
Co odhalil průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru z 10. září o připravenosti země na další možné útoky z východu? Jak to může ovlivnit další podporu napadené Ukrajině, i pomoc ukrajinských uprchlíkům na území Polska? A jak do debaty o těchto otázkách vstupují historické zkušenosti země s Ukrajinou a Ruskem?
Zvukový design: Damiana Smetanová
Text a produkce: Daniela Vrbová
Host: Andreas Papadopulos, Kateřina Havlíková
Na to se zaměřili Josef Pazderka a Ondřej Soukup v novém díle podcastu Na Východ!, spolu se dvěma zpravodaji v Polsku a Pobaltí: za Český rozhlas Kateřinou Havlíkovou a za Českou televizi Andreasem Papadopulosem (od léta 2025 zpravodaj ČT v Turecku).
Ten v podcastu upozornil, že polská a pobaltská debata o těchto otázkách se od té české liší mírou investovaných emocí.
„V Česku je, myslím, to vnímání ruské hrozby mnohem více racionální, opřené o řekněme ‚mírnější‘ zkušenosti, než měli Poláci, Litevci, Lotyši, Estonci, Ukrajinci, koneckonců taky Bělorusové,“ říká Papadopulos.
Ukrajina a Ukrajinci nejsou totéž
Ukazuje se ale také, že podpora Ukrajině ve válce je v těchto zemích neoddiskutovatelná, zatímco na podporu ukrajinských uprchlíků, kteří kvůli téže válce museli opustit své domovy, nepanuje v polských politických kruzích jednomyslná shoda.
Čtěte také
Z protiuprchlických nálad těžil v prezidentské kampani na jaře 2025 například krajně pravicový kandidát Slawomir Mentzen. Názorové rozkoly panují i mezi novým prezidentem Karolem Nawrockim a premiérem Donaldem Tuskem.
Kde se naopak polští představitelé jednomyslně shodnou, je téma dalšího zabezpečování východní hranice Polska a výdaje na obranu, které jsou mezi evropskými členy NATO nejvyšší, připomíná v podcastu Na Východ! Kateřina Havlíková.
„Už dva roky vzniká takzvaný Štít Východ. To znamená fortifikace, ale i využití přírodních podmínek na východě Polska k tomu, aby stát a armáda zajistily svoji východní hranici nejen u Běloruska a Ruska, ale třeba také Ukrajiny v případě, že by válka na Ukrajině dopadla pro Ukrajinu špatně. To znamená špatně i pro Evropu,“ vysvětluje zpravodajka Českého rozhlasu a v podcastu Na Východ! vypočítává konkrétní opatření, k nimž země v poslední době přistoupila.
Civilisté brání zemi
Zatímco skoro 39milionové Polsko by případnému ruskému útoku dokázalo vojensky vzdorovat, Litva, Lotyšsko a Estonsko mají dohromady kolem šesti milionů obyvatel. Prostou matematikou vychází, že bránit svoji zemi může nepoměrně méně vojáků.
Čtěte také
Vlády pobaltských republik proto podporují i budování sítě civilních obranných organizací. Zaměřují se také na školy, kde se už malé děti učí ovládat například drony.
„Jak děti porostou, budou se učit obsluhovat složitější stroje a budou se je učit třeba i vyrábět nebo i navrhovat. Zkrátka aby i civilisté v případě, že to bude potřeba, byli schopni se nějakým způsobem podílet na obraně země,“ vysvětluje Kateřina Havlíková.
„Tento program má výhled na několik let dopředu, protože na pobaltských státech je obdivuhodné, že i když se tam střídají vlády, každá z nich navazuje v otázce obrany na tu předešlou,“ doplňuje.
Přesto, jak upozorňuje Andreas Papadopulos, možný ruský útok na Pobaltí nemusí znamenat, že do litevského Vilniusu vjedou tanky.
Čtěte také
„Může to být i ‚jen‘ provokace u Narvy nebo u města Daugavpils v Lotyšsku. Tedy ve městech, která sice leží Evropské unii, ale žije tam silná proruská menšina,“ dodává zpravodaj České televize.
„Provokace nějakého omezeného charakteru, na kterou nezareaguje celé NATO. Něco, na co nebudou mít Evropa a Litva, Lotyšsko, Estonsko jako malé státy mít jakoukoliv odpověď,“ uvažuje.
Rozhovor s ním a Kateřinou Havlíkovou vznikl ještě před 10. zářím, kdy Polsko ve svém vzdušném prostoru poprvé v historii sestřelilo skupinu ruských dronů.
Jak se k možné hrozně většího ruského útoku staví ruské a prokremelské skupiny obyvatel v Pobaltí? Lze je skutečně označit za pomyslnou pátou kolonu? Proč se ukrajinští uprchlíci nechtějí v pobaltských státech usidlovat? A jaké historické události a ekonomické vazby komplikují vztah Polska k Ukrajině? Poslechněte si celý audiozáznam podcastu Na Východ!.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
