Romportl: AI brzy za půl hodiny zvládne tolik, co programátor za den. Ptejme se, v čem budeme lepší
Albánie se stala první zemí na světě, která má ministryni vytvořenou umělou inteligencí. Soubor algoritmů nazvaný Diella bude dohlížet na veřejné zakázky. „Může být poctivější než člověk na jejím místě. Je to symbolický a provokativní krok, ale myslím, že je to dobrá cesta,“ hodnotí odborník na umělou inteligenci Jan Romportl. Z hlediska vývoje AI podle něj lidstvo nyní stojí před zásadním úkolem: definovat její cíl tak, aby její záměry byly v souladu s hodnotami lidstva.
„Cílem každého člověka je maximalizovat dopamin v mozku, zjednodušeně řečeno. To spojuje zlé lidi a psychopaty i altruisty a filantropy. My, co navrhujeme AI, nyní musíme vymyslet, co bude tím dopaminem pro ni. A zároveň zajistit, aby se nestala psychopatickou,“ vysvětluje Romportl.
Čtěte také
Naplnění tohoto cíle se ovšem velké firmy, které vyvíjej jazykové modely a další odvozené systémy, věnují jen okrajově. Celá problematika by si proto podle něj zasloužila daleko lepší financování.
Excesy umělé inteligence se zatím daří eliminovat a korigovat zejména proto, že její inteligence je stále nižší než lidská a je také výrazně méně schopná dosahovat cílů.
„Během několika jednotek let ale můžeme o tuto výhodu přijít. Kompetenční složka inteligence roste exponenciálně a to trochu nestíhá naše schopnost ji řídit. Je to jako bychom vytvářeli auto se stále silnějším motorem, ale neřešili brzdy,“ připodobňuje.
Potřebujeme agenty
V současnosti už dochází k tomu, že se umělá inteligence učí z toho, co předtím sama vytvořila.
„Když modely trénujeme na vygenerovaných obrázcích, dochází k degeneraci. Je to taková incestní strategie. Ale říká se, že nám už na světě došly texty, na kterých bychom mohli předtrénovávat velké jazykové modely,“ vysvětluje Romportl.
Čtěte také
Zároveň to ale nepovažuje za problém – nepotřebujeme nové texty, ale přetvořit stávající jazykové modely v agenty, tedy modely, které mají svůj daný cíl.
„Albánská kvazi-ministryně není agent, tím je v tomto případě člověk. Potřebujeme ty systémy nechat něco dělat a dávat jim zpětnou vazbu. Spousta startupů dnes chrlí množství velmi nedokonalých agentů – někdy je to až úsměvné, jak špatně fungují. Ale je to právě to semínko. Jakmile se uchytí, začne úspěšně a užitečně plnit úkoly,“ věří expert.
Co stroj nenahradí
Příkladem takové činnosti může být například programování. Právě programátoři podle Romportla nástup umělé inteligence v současnosti nejvíce schytávají.
Zatímco na počátku roku byla AI stejně výkonná, dnes za 30 minut zvládne tolik, co programátor za 2 až 3 hodiny. A je pravděpodobné, že do konce roku to bude ekvivalent pracovního dne. To vše za zlomek nákladů.
Čtěte také
„Musíme si položit otázku, v čem bude člověk lepší za situace, kdy ho stroj předčí v manuální i kognitivní práci. Za mě je odpověď v tom, že je lepším v tom, že je člověkem. Když to řeknu na placato: jsme hypersociální opice. Bytostně potřebujeme, aby kolem nás byli jiní lidé. Takže každý by se měl ve svých činnostech zaměřit na to, co je lidský aspekt. To stroj nikdy nedokáže nabídnout,“ věří filozof.
Přijde Evropa vedle regulace i s vlastní konkurenceschopnou AI? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka


