To, co nám trvalo hodiny nebo dny, teď s umělou inteligencí zvládneme za míň než vteřinu, říká uznávaný vědec Šivic
„Můžu mluvit jen za umělou inteligenci – ale v mnoha jejích podoborech se Česká republika řadí na první místa v Evropě,“ tvrdí světově uznávaný vědec Josef Šivic. Po 15 letech práce v zahraničních prestižních univerzitních a technologických gigantech se vrátil domů do Prahy, kde pracuje v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky.
„Pokud počítáme články v prestižních časopisech jen za ČVUT, jsme mezi prvními pěti v Evropě, v robotice a počítačovém učení někde mezi prvními sedmi nebo osmi. Jsme tak na tom velmi dobře,“ hodnotí vědec.
Čtěte také
Šivic se se svými i dalšími týmy věnuje hned několika projektům: Strojovému učení robotů v továrnách nebo biomedicíně, s pomocí AI pracují i nad vylepšeným lékem na rozpouštění krevních sraženin.
„Například u Alzheimerovy choroby ještě přesně všemu nerozumíme, některým mechanismům vzniku nemoci částečně ano, ale jde nám o to pochopit její molekulární podstatu. Umělá inteligence vyvíjí, a to i pro další nemoci, nástroje, které nám umožní naši vědeckou práci hlavně zrychlit,“ popisuje projekt, na kterém spolupracuje s týmem Jiřího Damborského z MUNI v Brně.
Z týdnů jsou vteřiny
A uvádí i další příklady. „Pokud chceme studovat interakci dvou proteinů, dá se to spočítat, ale trvá to velmi dlouho. Hodiny, dny, někdy týdny. Strojové učení umožňuje na příkladech podobných interakcí proces zrychlit a naučit se predikovat výsledek výrazně rychleji, což pomáhá například při vývoji nových léků.“
Čtěte také
„Analýza, která zabrala klidně i měsíce, se dá zvládnout během minut, simulace, která trvala hodiny nebo dny je pak hotova za desetinu vteřiny. Všechno s pomocí strojového učení.“
Už dnes lidé používají AI, hlavně jazykové modely. „Objevují se už další nástroje, které umí dělat rešerše zadaných výzkumů, takže kdy prohledávají články na zadané téma. To je také velké revoluce ve výzkumu, která je ještě na počátku, ale má velký potenciál a opět nabízí hlavně to ve zrychlení,“ vysvětluje.
Čtěte také
„Umělá inteligence je někdy přirovnávána k elektrické energii, která nám umožnila amplifikovat, tedy zvýraznit naši sílu, možnosti, jak vykonávat fyzickou práci. Ale co je na AI zajímavé, je, že také zvyšuje naše schopnosti zpracovávat informace. Takže brzy uvidíme i v dalších vědeckých oborech zrychlený pokrok, který může vést k průlomovým objevům. Tím myslím obory, jako je fyzika, biologie, chemie,“ uvažuje.
Podle vědce je jasné, že současně používané modely umělé inteligence potřebují velké množství energie na to, aby vůbec pracovaly, ale na tom se prý také už pracuje a brzy uvidíme změnu i tady.
Celé Hovory najdete v audiozáznamu, ptá se Tatiana Čabáková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
