Ekonomika teď dostala dardu. Jako jedni z mála to máme šanci ustát, ale nesmíme dělat chyby, varuje bývalý guvernér ČNB Singer
S vysokou pravděpodobní nás čeká celosvětová hospodářská krize. Podle bývalého guvernéra České národní banky (ČNB) bude větší než v roce 2008. Je malá pravděpodobnost, že z toho svět vyjde lehce, tvrdí.
Čtěte také
Jakou finanční injekci si může stát dovolit? Ministerstvo financí už oznámilo, že chystá novelu státního rozpočtu, ale můžeme si vůbec dovolit zadlužení nad 100 miliard korun? „Samozřejmě,“ odpovídá v Interview Plus bývalý guvernér ČNB a dnes hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer.
„V tuto chvíli jsme jedna z nejméně zadlužených evropských ekonomik… Vše, co jsem teď četl, i z pohledu zahraničních investorů, říká, že Česko je ve velice solidní fiskální pozici. Může si tudíž dovolit i dramatický balíček pomoci ekonomice, bude-li to třeba,“ dodává. Deficit státního rozpočtu tak sám odhaduje nad 100 miliard korun.
Jsme i nejlíp vybaveni na to, abychom této krizi čelili. „Máme (na Evropu) nízký dluh vůči svému produktu (a rozměru), máme dostatečnou zásobu devizových rezerv, máme poměrně robustní finanční systém. To všechno říká, že bychom měli být schopni současnou koronavirovou krizi ustát.“ Taky vláda prý začala nákazu řešit relativně rychle a razantně, ve srovnání s jinými zeměmi.
Nesmíme dělat chyby
„To současně znamená, že když tomu tak nebude, tak to budou naše chyby. Dramatičnost celé situace, náhlé zastavení velké části ekonomiky, ale také říká, že prostor na to udělat chyby je malý – jinak řečeno, tato situace nám chyby neodpustí a ani odpouštět nebude,“ myslí si bývalý guvernér. Jaká chyba nám hrozí?
Čtěte také
„Fakt si musíme dávat pozor na to, aby v systému nepřerostla nouze likvidity. Aby nechyběly peníze, protože jakmile začnou, budou se bankroty řetězit.“
Ministerstvo financí už oznámilo, že značnou část výpadku chce řešit prodejem státních dluhopisů. „Není jiná principiální cesta (na pokrytí státního rozpočtu) než prodej dluhopisů. Rozpočet už ani nemůže skončit pod stovkou, nad sto mně připadne jako mimořádně jistý odhad. Mnohem zajímavější ale bude, jak to tříciferné číslo bude začínat.“
Obchod státních dluhopisů je podle Singera základní, páteřní infrastruktura celého finančního systému.
„Teď ale předvídat, co se stane, když ty jakési konektory, které spojují jednotlivé části, fungují hůř než normálně, to je těžké… Nechci šířit nějakou paniku, jen říkám, že je tam už vidět napětí. Což je zřejmě spojeno i s odchodem některých zahraničních investorů… Není to příjemné a možná, že se to za týden, dva usadí, ale jestli ne, pak tady přichází role centrálních bank.“
Svět dostal opravdovou dardu
Když má svá slova zjednodušit, pak říká: „V celém systému je cítit, že svět dostal zásah. Takto naráz zablokovaná, zastavená evropská, v zásadě i světová, ekonomika je náraz, který je kvalitativně výraznější než to, k čemu došlo v roce 2008 (bankovní krize), přestože je bankovní systém na krizi víc vybavený než tehdy. Ale reálná ekonomika teď dostala mnohem větší dardu.“
Čtěte také
To nám doopravdy hrozí světová ekonomická recese? „Z hlediska rychlosti a prudkosti krize, která s sebou přináší i možnost chyb, určitě,“ odpovídá. Optimisticky se prý na svět díval do chvíle, kdy to vypadalo, že se z toho Čína začíná dostávat. Pak ale přišla Itálie a další země v karanténě. „Zastavení největšího ekonomického bloku (Evropy) na měsíc nebo víc nevytváří žádnou velkou pravděpodobnost, že z toho svět vyjde lehce.“
Stát už přislíbil přímou i nepřímou pomoc nejen podnikatelům zhruba bilion korun. „Rozměr pomoci státu je zhruba adekvátní,“ hodnotí ekonom. „Víc budeme vědět, až uvidíme jednotlivé žádosti a skutečný dopad. V tuto chvíli ale podnikatelský sektor ztratil tzv. kešové příjmy a na mnoha místech se začne do ekonomiky řetězit.“
Podnikatelé bez hotovosti
Naprosto zásadní je pak podle Singera nevyžadovat od podnikatelů žádnou hotovost. „Oni už mají nájmy, mají zaměstnance a odvody jsou první místo, kde jim bude chybět. Odvody přitom vycházejí z ekonomického výkonu minulého roku, ale de facto tvoří zálohu na platbu pro letošní rok. Poslední, co by nás mělo teď trápit, je, že nedostaneme zálohu na letošní daň ze zisku. Protože firmy prostě v zisku nebudou.“
Čtěte také
Strážkyně státní kasy už taky oznámila, že bude v rozpočtu hledat prostor pro škrty. „Oceňuji snahu ministryně financí hospodařit, jen si myslím, že minimálně v těchto týdnech je naší prioritou ekonomice neškodit a dostat do ní peníze. To je urgentnější než debata o desetimilionových položkách.“
Zjednodušeně řečeno: „Když je výpadek celoplošné energetické sítě, tak asi není čas debatovat jemné nuance, ale nahodit ji. Na tu debatu (o drobnostech) bude čas, až začnou světla svítit,“ dodává Miroslav Singer.
Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus Veroniky Sedláčkové.
Související
-
V USA se ze strachu před koronavirem nakupují zbraně. Zásobí se i asijští Američané, bojí se pomsty
Po celé Americe rostou prodeje zbraní a střeliva. Mohou za to obavy z možných nepokojů, které by mohla způsobit současná pandemie koronaviru.
-
Škola za časů koronaviru. Žáci se schází ve virtuální třídě, natrvalo by ale tento režim nechtěli
Všechny školy zejí prázdnotou, vláda je uzavřela, aby zpomalila šíření nákazy koronavirem. To ale neznamená, že se žáci neučí. Moderní technologie umožnují výuku na dálku.
-
Uzavření elektrárny i se zaměstnanci. To je koronavirový krizový plán v Dukovanech
Jaderná elektrárny v Dukovanech patří k nejstrategičtějším podnikům v celé zemi. Část zaměstnanců pracuje z domu, do areálu dochází jen nezbytné množství lidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.