Dětský ombudsman bude mít velký tým. Už teď se může začít skládat, přibližuje Křižanová z iniciativy
Česko má nově úřad dětského ochránce práv, ovšem zatím bez oficiálně zvoleného ombudsmana. Prezident příslušný zákon podepsal 10. března a účinnosti nabyl 1. července. „Mohlo se začít hned 1. července vytvářet celý proces, vybírat kandidáty, sestavovat hodnotící komisi. A ombudsman mohl být zvolen v následujících dvou třech měsících,“ kritizuje provizorium Barbora Křižanová z iniciativy 8000 důvodů, která je projektem Nadace J&T.
Post dočasně zastává zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. „Kompetence volby ombudsmana leží na Poslanecké sněmovně. Celá příprava a proces je v rukách Poslanecké sněmovny,“ vysvětluje Křižanová.
Čtěte také
Proces by měla podle ní iniciovat předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Je to ona, kdo vyzve prezidenta, Senát a akademickou obec, aby navrhovaly kandidáty.
„Každé z těch míst má právo navrhnout dva kandidáty. Ti pak předstupují před hodnotící komisi. To je nový prvek, kterou sestavuje právě Poslanecká sněmovna,“ popisuje. Součástí hodnotící komise mají být odborníci na oblast péče o ohrožené děti nebo ochranu práv dětí a zároveň samotné děti.
Čtěte také
„Budou to děti od patnácti let. V původním návrhu bylo už od dvanácti let a je trochu škoda, že to neprošlo. Protože ombudsman má být pro všechny děti všech věkových kategorií. Hlas dvanáctiletého dítě nebo dětí mladších by se tam také velmi hodil,“ uznává.
„Před komisi by měli předstoupit vybraní, navržení kandidáti. Komise by měla spoulu s poslanci a senátory právo se doptávat kandidátů na jejich vize, na jejich koncepci a potom dát doporučení Poslanecké sněmovně, která následně vybere z kandidátů dětského ombudsmana,“ přibližuje Křižanová celý proces volby.
Rozpočet
Domnívá se, že v Česku je dostatek osobností vhodných pro funkci dětského ombudsmana. Přiznává, že sama má konkrétní představu o tom, koho by ve funkci chtěla.
Čtěte také
„Myslím, že tato osoba má širší podporu. Je jí Eva Petrová, současná předsedkyně Výboru pro práva dítěte, což je vládní poradní orgán, a zároveň zástupkyně zmocněnce vlády pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva,“ říká.
Veřejný ochrance práv Stanislav Křeček ještě v dubnu mluvil o zklamání z toho, že není jasné, jak velký rozpočet bude kanceláře dětského ombudsmana mít. On sám prý navrhoval čtyři varianty, ze kterých si politici mohli vybrat.
„Dobrou zprávou je, že rozpočtový výbor Sněmovny před zhruba dvěma nebo třemi týdny schválil tu nejvyšší variantu. To znamená, že do příštího rozpočtu se počítá s týmem, který by měl mít až 33 lidí. A už na letošní rok byly vyčleněny nějaké peníze, které znamenají, že už Schorm může začít postupně vybírat ten tým, nebo alespoň nějaké lidi,“ chválí Křižanová.
Očekávání
Očekávání od týmu dětského ochránce práv jsou podle Křižanové velká. „Očekáváme zajišťování naplňování práv dítěte. To znamená monitoring toho, jak Česká republika dodržuje mezinárodní úmluvy, které jsou součástí našeho právního řádu. Jak pomáhat šířit informace, osvětu, vzdělávat pracovníky, kteří pracují s dětmi,“ vyjmenovává.
Čtěte také
Kromě toho se od nového ombudsmana čekají i systémové změny. „Komentování zákonů, psaní doporučení a systémových změn, které budou hledat a nacházet slepá místa toho, co se neřeší, co chybí tam, kde dochází nejčastěji k nenaplňování práv,“ říká a dodává:
„A zároveň budou lidé kolem dětského ombudsmana schopni vykonávat tu druhou část, kterou dětský ombudsman na rozdíl od toho takzvaně velkého má, a to je i vstupovat do jednotlivých procesů v případech, že se dětem děje nějaké bezpráví v průběhu řízení a není tam jiný institut, který by ho ochraňoval, jak má.“
Co může úřad dělat v současném provizoriu? Dostane se informace o existenci ombudsmana k těm, kteří ji potřebují? Poslechněte si celý pořad Interview Plus z audia v úvodu článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.