Koronavirus už není jen krizí zdravotní, ale i celosvětové ekonomiky, myslí si komentátor Macháček

Čtěte také

Cílem vládních opatření je minimalizovat riziko přenosu. Procházku v přírodě vřele doporučuji, nabádá epidemiolog Prymula

Podle komentátora a analytika politicko-ekonomického dění, zejména Lidových novin a předsedy správní rady Institutu pro politiku a společnost hnutí ANO Jana Macháčka patří česká vláda v Evropě mezi ty přísnější.  

„Bylo to ostatně vysvětlováno vícekrát. Je ale důležité, že každá země musí brát v úvahu kapacitu a robustnost svého zdravotního systému,… infekčních oddělení a přístrojů. Takže některé vlády jsou poněkud mírnější, jako třeba Německo. Jiní se zas především soustředí na to, aby se pokusili šíření (nemoci) rozložit v čase. Nějak ho mírnit a oddalovat.“

Tomáš Pancíř moderuje debatu v časech koronaviru|foto: Radko Kubičko,Český rozhlas

Jde prý o to, aby nebylo těžce nemocných v jednu chvíli tolik, že je nemocniční systém nedokáže najednou pojmout.

Proč lidi „syslí“? 

To, že někteří lidé porušují karanténu, a ani se s tím nijak netají, nebo že se vykupují obchody s potravinami, Macháček nazývá syslením, které do jisté míry dělá vlastně každý národ.

Nehorší jsou ale Američané, „kteří to mají asi ještě ze studené války v 50. letech. Tehdy si kopali bunkry pomalu snad pod každou zahradou, kde pak shromažďovali konzervy. V tom se Češi nijak neliší, ale to taky po pár dnech, podle mne, opadne. Je to samozřejmě hloupost a je třeba, aby lidi byli disciplinovaní.

Čtěte také

Černé scénáře a dezinformace stresují děti i dospělé. Čas epidemie je zkouškou pro rodiny

Petr Holec, komentátor serveru Info.cz, vládou avizované trestní stíhání při porušení karantény bere jako jinou úroveň restrikce, kterou si snad už každý rozmyslí. „Je to už narušení běžných práv a svobod, než když jsme to tady měli na bázi dobrovolnosti, když se lidé vraceli z dovolené z Itálie. Je to víc, než doporučení a taky něco, co si každý porušovat asi rozmyslí.“  

Předseda Syndikátu novinářů a komentátor Hospodářských novin Adam Černý má dojem, že se „reakce české vlády udržuje v lehce skeptičtějším průměru (zemí zasažených infekcí). Na začátku to bylo váhání,… ale teď se mi zdá, že velmi rychle přitvrzuje. Protože exponenciální křivka (nakažených) jde velmi rychle nahoru. To, co chce (kabinet) dosáhnout, je tento růst zastavit. Možná, že by ale měli víc vysvětlovat proč to nebo ono dělá, proč přijímá takové nebo onaké opatření a jaký je jeho smysl.“

Holec dodává, že „je tam obezřetnost a razance. Je taky zřejmé, že podobné krize může vládu potopit, nebo ji pomoct v tom, jak je vnímána veřejností a potenciální voliči. Lidé mají o své zdraví strach, takže od ní chtějí, aby je před touto infekcí ochránila.“

Opozice překvapila 

„Stejně jako vláda musí zvažovat, do jaké míry omezí svobody zaručené ústavou, tak stejně, v této nouzové situaci, musí i opozice zvažovat, do jaké míry bude kabinet v jeho úsilí podporovat,“ odpovídá Černý na otázku, jestli je překvapený v minulém týdnu deklarovanou podporou ze strany parlamentní opozice. 

Čtěte také

40miliardový schodek rozpočtu je kvůli koronaviru už jen utopií, míní ekonom Marek

Macháček postojem naší opozice prý překvapený je. „Třeba ve Spojených státech, které jsou před volbami,… si v tuto chvíli opozice servítky nebere. Donald Trump je kritizován velmi silně. A to byly doby, kdy si Ameriku bylo v krizových situacích možné brát za příklad.“

Už se objevily hlasy, podle kterých by měla Evropa proti nemoci jednat společně. Zatím to tak ale nevypadá, přitom viry nějaké hranice nerespektují. „Protože zdravotnictví a hygiena je v pravomoci národních států,… takže není nijak jednoduchá a navíc ani jednotná koordinace EU. Přesto si myslím, že hlavně Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) mohla být viditelnější, akčnější. Sice teď Italům slibuje mimořádné peníze, a to ze svých omezených zdrojů, jaké Komise vůbec má.“

Jednotná Evropa?

Macháčka ale mimořádně zklamalo vyjádření nové šéfky ECB Christine Lagardeové. „Vzkázala Itálii, že centrální bance není nic do toho, aby se zabývala panikou na trzích nebo rizikovými a rostoucími prémiemi italských dluhopisů. Udělala pravý opak toho, co se čekalo, že řekne. Tedy že vše jde stranou a udělá vše proto, aby zabránila nejrůznějším ekonomickým konsekvencím a propadům… Asi i proto šéfka Komise hned vzkázala, že… Italové dostanou mimořádnou pomoc.“

Čtěte také

Od cen ropy až po cestovní ruch. Kde všude ekonomika pocítí dopady epidemie koronaviru?

V tuto chvíli je podle Macháčka víc než jasné, že nejde jen o krizi zdravotní, ale hovořit můžeme i o globálně ekonomické. 

„Jedna dobrá zpráva je, že to nepochází z krize bankovního sektoru. Ty jsou totiž nejhorší. Další dobrá zpráva je, že nákaza v Číně zřejmě opadá a obnovují výrobu na které je vlastně závislý celý svět. Naopak: do značné míry špatná zpráva je, že máme obrovské propady akciových trhů a taky jsme nikdy nezažili, že část lidí nechodí do práce. Takové samoživitelky mohou přijít o příjmy a jsou tady další různá úzká hrdla věcí, která se mohou křížit a násobit. Navíc se objevují propady důvěry a nejrůznější konspirační teorie, přitom pro ekonomiku je důležitá důvěra.“

„Situace je vážná. V tuto chvíli je nesmírně důležité, aby spolupracovaly všechny vlády a centrální banky, aby mluvily jasný hlasem v tom smyslu, že překonání krize je naprostá priorita a že nebudou váhat pumpovat do ekonomiky mimořádné zdroje. Svět to nemá vyzkoušené a dopady by mohly být katastrofické… Všichni by měli uklidňovat ale zároveň připravovat chirurgicky mířené cílené dotace tam, kde hrozí výpadky,“ dodává Macháček.

Jak komentátoři hodnotí aktuální česko-čínské vztahy, zejména po dopisu čínského velvyslance? A jak volbu do rad České televize a Českého rozhlasu? Poslechněte si v audiozáznamu diskuse Českého rozhlasu Plus. Ptal se Tomáš Pancíř.