Luboš Palata: Rakouský model není jen hrozba, ale i cesta pro demokracii. I v Česku

1. březen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Zástupci vládní koalice v Rakousku: zleva šéf SPÖ Andreas Babler, šéf ÖVP Christian Stocker, šéfka NEOS Beate Meinl Reisinger | Foto: ČTK / imago stock&people / [c] photonews.at/Georges Schneid

Luboš Palata: Rakouský model není jen hrozba, ale i cesta pro demokracii. I v Česku

Říká se tomu v Německu „rakouský model“ a ve Spolkové republice je to strašák pro budoucnost. Že když se nepodaří složit vládu křesťanským demokratům a levicově středové SPD, a hlavně, když se jí nepodaří vytáhnout Německo z ekonomického a migračního marasmu, tak čeká i Berlín rakouský model. Tedy, že protiimigrační extrémistická Alternativa pro Německo, tedy AfD, vyhraje volby nejen ve východním Německu, ale v celé Spolkové republice a bude nejsilnější stranou v Bundestagu.

Jak je vidět na současném Rakousku, ani to nemusí znamenat konec světa. To, co je v této situaci podstatné, že soudržnost a odpovědnost demokratických politických stran, které dokážou přes všechny rozdíly najít shodu na základních nutných krocích a dát dohromady funkční plně demokratickou a proevropskou vládu.

Čtěte také

Jednoduché to nebude už v současné konstelaci v Německu, kde AfD společně s postkomunistickou Levicí má téměř 30 procent hlasů.

V Rakousku to je ještě obtížnější, když vláda v počtu tří stran, tedy lidovců, sociálních demokratů a liberální strany NEOS vznikla až na druhý pokus. Poté, co si mezitím lidovci na vlastní kůži vyzkoušeli, že se Svobodnými nelze v otázkách demokracie, Evropy a prozápadního směřování najít kompromis umožňující v současnosti postavit společný kabinet. A proto teď došlo na druhý pokus demokratů, který vypadá, že bude úspěšný.

Bez hnutí ANO

Že to mohlo dopadnout i jinak, a to s velkými následky pro celou zemi, je vidět na sousedním Slovensku, Tam mohla vzniknout předloni po volbách klidně jasně proevropská a prozápadní vláda v čele s Progresivním Slovenskem.

Čtěte také

Tím, co rozhodlo o tom, že je na Slovensku taková vláda, jaká dnes je, byla liberálně, prozápadně a sociálně demokraticky se identifikující strana Hlas, v jejímž čele tehdy stál současný prezident Peter Pellegrini. Pellegrini, který roky prohlašoval, že s Ficem a Směrem, od kterého se odtrhl, do vlády nikdy nepůjde. Vydrželo mu to jen pár dnů po volbách na podzim roku 2023.

Na soudržnosti celého klubka stran závisí do značné míry demokratická budoucnost Polska. Velmi složité vládní uskupení premiéra Donalda Tuska sjednotilo s výjimkou extrémistické Konfederace úplně všechny ostatní prodemokratické síly. Jinak by osm let autoritářsky vládnoucí Právo a spravedlnost prostě od moci Tusk neodstavil. Teď přichází druhá zkouška v podobě prezidentských voleb, kde jen sjednocení všech provládních sil může dotlačit Tuskova kandidáta Rafala Trzaskowského na pozici hlavy státu.

Luboš Palata

No a na závěr něco z domova. Je možné, že strany české vládní koalice, pokud vydrží při sobě, a to včetně Pirátů, dosáhnout po podzimních volbách toho, co se dnes jeví jako nepravděpodobné. Tedy vlády bez hnutí ANO Andreje Babiše. Což konstatuji, aniž bych to s čímkoli kolem nás srovnával.

Autor je editorem Deníku

autor: Luboš Palata

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.