40miliardový schodek rozpočtu je kvůli koronaviru už jen utopií, míní ekonom Marek

Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek se v Interview Plus připojuje k prezidentovi Hospodářské komory Vladimíru Dlouhému, který tvrdí, že firmy v cestovním ruchu, pohostinství, hotelnictví i dalších navazujících oborech by mohly kvůli šíření COVID-19 přijít řádově o desítky miliard korun.

Čtěte také

iROZHLAS

V Česku je 116 nakažených, mezi nimi i zdravotní sestra z frýdecko-místecké nemocnice

„Odvětví, která se víceméně zastavila, nebo jsou vážně ovlivněna, činí 8–9 % z celé HDP Česka. Takže odhady v řádech desítek miliard tomu mohou odpovídat,“ říká ekonom.

Nejvíc tak prý bude záležet na tom, na jak dlouho budou vyřazeni ze své činnosti. „Týden, dva není tragédie, kdybychom byli v řádech měsíců, je to značný problém,“ dodává.

Záleží na každé firmě, na tom, jaké má finanční rezervy, zásoby, jak má sepsané smlouvy s dodavateli a odběrateli, ale také se zaměstnanci. „Finanční flexibilita, ale i ta v kontraktech, bude teď důležitá pro každou firmu. Aby dokázala přežít co nejdéle, ale žádná není tak silná, aby dokázala přežít několik měsíců.“

Plánovaný deficit? Už jen utopie

Nabízí se tak otázky, jestli by stát měl výpadky nějak kompenzovat, nebo kdo to zaplatí?

Čtěte také

Čína se zvolna vrací k normálnímu životu, Řím vypadá jako město duchů, shrnuje speciál Plusu

„Na to by měly být dostatečně velké rezervy, a to ve státním rozpočtu, nebo rozpočtech krajů a obcí. Případně by vláda měla mít veřejné finance v takové kondici, aby si na podobné výdaje dokázala i půjčit… a nezatížilo nás to nějakým příliš vysokým dluhem,“ odpovídá. Proč ale ekonom Marek odpovídá v podmiňovacím způsobu?

„Naštěstí jsou veřejné finance jako celek v dostatečně dobré kondici. Je otázka, jestli by nemohly být v ještě lepší. A státní rozpočet v tak skvělé kondici není. Přestože se plánoval růst ekonomiky o víc než 2 %, tak s plánovaným deficitem 40 miliard korun. To je dnes už, s velkou pravděpodobností, utopií. A mohli jsme si určitě vytvořit lepší rezervy,“ odpovídá.

Už únorový schodek rozpočtu 27,4 miliardy Kč, který byl nejhorší od roku 1993, prý leccos naznačoval. „Je to indikace, že vývoj bude pravděpodobně horší než naplánovaných 40 miliard. Ale pokud k tomu vezmeme události posledních dnů, tak to může být výrazně horší.“ 

Pořád jsme právní stát

Podle Hospodářské komory by stát měl, vedle bezúročných úvěrů, zvážit i další kroky k jejich podpoře. Třeba odklad daňových plateb nebo odvodů, což vlastně už přislíbila i ministryně financí.

„Pokud teď nasměrujeme síly k řešení krizové situace a nebudeme zbytečně lpět na administrativě, na byrokracii, tak to jistě může pomoci. Na druhé straně, máme tady nějaký právní stát a nesmíme nechat ekonomiku ani společnost dostat do zbytečného chaosu. Jsou tady nějaká pravidla, která by se měla dodržovat proto, aby se společnost nerozpadla.“

Podle ekonoma Marka je skoro jedno, jestli lidem dáte peníze z rozpočtu, nebo jestli je vůbec nevyberete, protože od nich nebudete chtít daně. „Situace ale není až tak naléhavá, abychom sahali k takto plošným opatřením. Teď bychom se měli zaměřit na cílené kroky přímo k postiženým subjektům.“

Krizový management a Itálie

Nejdůležitější je ale zastavit šíření virového onemocnění, a to i za cenu velkých nákladů. „Když to řešení nebude rychlé, tak se nám to pak potáhne. Teď je na místě krizový management, a to i v ekonomické oblasti.“

Čtěte také

Izraelcům pomáhá v boji s koronavirem zodpovědnost a disciplína. Světu by mohla pomoci jejich vakcína

Podle Marka by všichni měli dělat všechno pro to, aby se ekonomika mohla vrátit do svých kolejí co nejdřív. „Když to protáhneme na měsíce, tak to nemusí pak znamenat mělkou recesi nebo stagnaci, ale velmi významnou recesi. Její následky se pak nesčítají, ale násobí, umocňují. A když se pak její důsledky přelejí do finančního sektoru,… rozjede se řetězec, který bude zastavit velmi těžké.“    

V tuto chvíli je infekcí nejvíc zasaženou zemí Itálie, která je dnes celá v karanténě. „Pro Itálii je to ekonomická pohroma. Jejich ekonomika přitom byla ve velmi špatné kondici už předtím…, zaspali dobu a nechali se převálcovat úspěšnějšími ekonomikami… a do toho přijde takový problém, který je může položit na lopatky.“

Celá Evropa se podle Davida Marka musí zamyslet na tím, jak Itálii pomůže, taky se očekává, že k tomu vyjádří Evropská komise nebo centrální banka, které udělají cokoli, protože „Evropa si nemůže dovolit nechat Itálii napospas,“ dodává.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus Michaela Rozsypala. Dozvíte se i to, jak by se taky mohla (nebo měla) změnit propojená globální ekonomika.