Obohacený íránský uran může být kdekoliv. Hrozí, že z něj Teherán vyrobí zbraň, říká analytik Ludvík

„Uran se skladuje v nádobách, které by se daly připodobnit třeba k plynové bombě, kterou používá váš soused při grilování. A 408 kilo není zase tak moc, poměrně snadno to odveze několik nákladních automobilů,“ vysvětluje Ludvík.

„Celý problém současného hledání je otázka, jestli se uran hledá, nebo ne. Protože on mohl zůstat na tom místě, kde byl původně uložen.“

Čtěte také

Údery na Írán byly chyba, říká Smetana. Bez zásahu by byly hrozby neúčinné, oponuje Scheider

Úvahy o převezení pramení ze satelitních záběrů zobrazujících množství nákladních aut postavených před vchody do jaderných zařízení ještě před útokem a současné čilé odklízecí práce zavalených tunelů, které mohou fungovat jako zástěrka.

Pokud jej ale Íránci odvezli, může být kdekoliv a bude velmi obtížné jej lokalizovat.

„Možností je nasadit veškeré dostupné zpravodajské zdroje k tomu, aby se pokusili obohacený uran najít, což bude velmi obtížné a nemusí se to povést,“ domnívá se Ludvík.

„Alternativa, kterou podle mě administrativa Donalda Trumpa zvolí, bude snaha vyjednávat z pozice síly o nové jaderné dohodě. Ale je otázka, jestli na to bude Írán ochotný přistoupit.“

Nepravděpodobná ztráta know-how

Hlavní riziko nezvěstného uranu spočívá v jeho množství a zpracování. „Šedesátiprocentní uran už se čistě teoreticky dá použít pro konstrukci velmi primitivní a velmi velké jaderné zbraně,“ upozorňuje Ludvík.

„Problém je v tom, že obohacení teď už nevyžaduje velké průmyslové zařízení, protože je snazší ve chvíli, kdy už nějaké proběhlo. To znamená, že dostat se z 60 procent na 90 je výrazně snazší než dostat se na těch šedesát.“

Čtěte také

iROZHLAS

‚Nikdo nemůže tvrdit, že tam nic není‘. Írán může uran obohacovat znovu, řekl šéf jaderné agentury

Ve chvíli, kdy by Írán zbraň vytvořil, hrozí riziko, že by s ní zaútočil na Izrael. Podle Ludvíka ale tato bomba nebyla dostatečně malá, aby se dala připojit k raketě, ani natolik odolná, aby zvládla průlet atmosférou.

Případný útok by pak nebyl strategický ani z hlediska regionálního uspořádání.

„Íránský režim usiluje na prvním místě o své vlastní přežití. Izrael má vlastní jaderné zbraně a dokázal by Íráncům v odpovědi oplatit to stejné. Nebylo by pro ně racionální jaderné zbraně proti Izraeli použít,“ konstatuje Ludvík.

Nebezpečný je v tuto chvíli spíše precedens, který může Írán svým jaderným programem nastolit na Blízkém východě. Vlastním jaderným arzenálem zde nedisponuje ani Saúdská Arábie nebo Turecko. Jejich vzájemné vztahy jsou přitom protkány dlouhodobými konflikty.

Naopak hlavní zájem na přerušení íránského zbrojního programu mají velmoci jako Rusko nebo USA, jimž jaderné bomby poskytují mocenskou výhodu. A také Izrael, který zbraň sice má, ale jehož území je malé, a tudíž zranitelné.

Čtěte také

Útok USA byl nezbytný, ne legitimní, říká Kutěj. Petříček: Snahu Íránu o jadernou zbraň nezastaví

„Írán už jednou získal know-how, jak uran obohacovat. Je velmi nepravděpodobné, že by ho ztratil. Byť Izrael se ho snaží narušit například útoky na íránské jaderné vědce,“ uzavírá Ludvík.

„Pravděpodobně se to celé ustálí v situaci nepřátelství a pečlivého pozorování, jako to bylo předtím. A Írán bude mít latentní jadernou schopnost – to znamená, že může zbraň rychle pořídit, což je pořád o trošku lepší, než když ji má.“

Proč je nebezpečnější íránský jaderný program než ten severokorejský? Zastavil by Íránce před útokem na Izrael strach? A co by byla pro Spojené státy adekvátní motivace pro opakování útoku na Írán? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Barbora Tachecí.