Velvyslanec: Česko je pro Japonce stabilní, perspektivní země. Náš pavilon na EXPO nikdo nepřehlédne

„Povolování pavilonu proto zabralo nějaký čas, ale nakonec se Japonce povedlo přesvědčit, že tato stavba nejenže vydrží, ale také dokáže přežít zemětřesení, tajfuny a další nebezpečné jevy, které Japonsko má,“ poukazuje velvyslanec na výjimečnost českého pavilonu.

Čtěte také

EXPO 2025. Ósacká světová výstava v reportážích Radiožurnálu

Český pavilon byl první zahraniční expozicí, kterou při své cestě na výstavu navštívil premiér Šigeru Išiba. Česká republika se zároveň těší velké oblibě mezi japonskými turisty. Lákají je k nám nejen historické památky, ale také klasická hudba nebo kulturní dědictví.

„Vltava od Bedřicha Smetany se vyučuje na školách jako píseň s anglickým textem, tudíž tohle je jim blízké už od dětství,“ dokládá diplomat. „Japonci také znají české sklo, mají rádi české jídlo a pivo. A pokud navštívili Česko, tak nadšeně mluví o hradech, zámcích nebo krojovaných slavnostech.“

Průmysl i zemědělské produkty

Japonsko je dnes jedním z významných českých, ale i evropských obchodních partnerů. „Evropa je dnes pro Japonsko mnohem důležitější partner, než byla před několika lety. Ten vztah se vyvíjí také s jednotlivými členskými státy,“ potvrzuje Klučar.

„Druhým největším zahraničním investorem v České republice je právě Japonsko. Naši zemi znají, mají k ní dobrý vztah, ale především si oni myslí, že je to stabilní a perspektivní země.“

Čtěte také

iROZHLAS

Japonský expert: V obraně se nemůžeme spoléhat na USA. Musíme se v regionu koordinovat sami

Vzájemné obchodní styky se týkají nejvíce průmyslové výroby a strojírenství, postupně ale na japonský trh začínají pronikat i evropské zemědělské produkty.

Japonská ekonomika se přitom v současnosti potýká s poklesem výkonu a také výrazným stárnutím obyvatelstva. Očekává se, že pokud se trend nezmění, zmenší se do 30 let tamní populace o více než 20 milionů na 80 milionů lidí.

Ve světě má zůstat mír

Evropsko-japonské vztahy posilují kromě obchodní spolupráce také na úrovni strategického partnerství posilovaného aktuálními geopolitickými změnami, ať už jde o ruskou invazi na Ukrajinu, válku v Gaze nebo politiku amerického prezidenta.

Čtěte také

Japonsko je země průměrů, odchýlení vede k šikaně, říká japanolog Jan Sýkora

„Donald Trump by rád, aby se revidovaly nejenom obchodní vztahy, ale zároveň bezpečnostní vztahy. Pod tím tlakem Japonsko hledá další partnery a podobně smýšlející země,“ přibližuje velvyslanec.

„Japonsko má své historické důvody pro tento postoj. Jejich pozice vůči tomu, že ve světě má zůstat mír a má se pracovat na jaderném odzbrojení, je poměrně silně zakotvena i v jejich zahraniční politice.“

Císařství také posiluje vazby na další země i z pragmatických důvodů – jako ostrovní stát je závislé nejen na politické spolupráci, ale také na surovinových dodávkách nezbytných pro průmysl i technologický rozvoj.

Unikátní poloha jej navíc ohrožuje i z hlediska rostoucí frekvence extrémního počasí. Japonsko je proto jedním ze států angažovaných v podpoře zelené politiky. To je patrné i z pravidelných revizí energetického mixu.

Čtěte také

iROZHLAS

Kvůli katastrofické předpovědi klesl počet návštěvníků Japonska. Aerolinky ruší lety

„Po negativní zkušenosti je velmi pečlivě revidován bezpečnostní plán všech jaderných elektráren, ale zároveň probíhá mnohem širší konzultace s veřejností, jestli doba na jejich otevření nazrála,“ dodává Klučar a uzavírá:

„Postupně vznikají větrné parky a úplně rozšířená není ani sluneční energie. Japonsko rádo přijímá, co funguje ve světě, a rádo si počká, až zjistí, že funkcionalita je perfektní, a pak to nasadí.“

Jak se Japonci připravují na přírodní katastrofy? A jak se proměnily jejich vztahy se Spojenými státy? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Jana Karasová.