Petr Šabata: Co udělá koronavirus s ekonomikou a co je nejdůležitější

16. březen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Prázdné nákupní centrum v Ústí nad Labem

Před pár lety se přihodila jedné velké bance v sousední zemi nepříjemná věc. Klienti na základě falešné zprávy o jejím špatném stavu vzali pobočky a bankomaty útokem a začali vybírat vklady.

Paniku se nedařilo zastavit – ani apely manažerů banky, ani vysvětlováním odborníků. Lidé dostali strach, že přijdou o své peníze. Bance šlo o přežití.

Čtěte také

Až někoho napadlo, že tak zvaný run na banku zažila už její sesterská pobočka v jiné zemi – a ubránila se. Poučili se a udělali toto: večer v nejsledovanější televizní zpravodajské relaci promluvil ředitel té banky a především – stál přitom v obrovském trezoru plném peněz – za ním byly balíky bankovek.

Hned druhý den se útok na banku zmírnil a pak ustal docela. (Nikdo se nedozvěděl, že ten trezor a bankovky byly natočeny nikoli v té konkrétní, ale centrální bance oné země.)

Před podobným úkolem budou po odeznění nákazy novým typem koronaviru stát politici, ekonomové a šéfové firem – vrátit lidem důvěru. Aby opět začali utrácet, podnikat, investovat.

Zestátnění podniků?

Jak velké budou škody? To nikdo nedokáže ani odhadnout. Tato počínající ekonomická krize se nedá srovnat s globální finanční a posléze hospodářskou krizí z roku 2008. Nikdo netuší, co způsobí v nebývale propojeném světě uzavírání hranic, škol, obchodů a malých i velkých firem.

Čtěte také

Nákaza SARS z roku 2002 stála světovou ekonomiku podle odhadů zhruba 40 miliard dolarů. Vědci z Australské univerzity v Canbeře vypracovali sedm scénářů, co by mohla napáchat pandemie způsobená novým typem koronaviru. Podle nejméně pesimistické předpovědi přijde svět o 2400 miliard dolarů a 15 milionů lidí nepřežije.

Na Slovensku, které v minulých letech rostlo rychleji než česká ekonomika, už počítají letos s recesí. Pokles HDP není jen číslo na papíře, ale odráží krachy podniků, skok v nezaměstnanosti, nesplacené úvěry, frustraci, beznaděj.

Česká ekonomika, už poněkud chřadnoucí i bez koronaviru a bez rezerv z minulých bohatých let, je životně závislá na zahraničním obchodě. Podíl vývozu zboží a služeb na HDP dosahuje více než 75 % a roste. Na politicích, bankéřích a dalších lidech bude, aby podpořili podniky, nenechali je padat.

Čtěte také

Ale o záchraně – anebo hluboké krizi – české ekonomiky se rozhodne v zemích, kam naše firmy nejvíc vyvážejí – tedy v Evropské unii a především v Německu. A to je ta dobrá zpráva.

Jakkoliv se zdají z Prahy německá opatření proti nákaze novým koronavirem váhavá, ta ekonomická jsou rychlá a masivní. Německý ministr financí Olaf Scholz je označil za bazuku – ruční protitankovou zbraň. Je pravda, že se chystá největší pomoc firmám v poválečné historii Německa. Vláda má – i díky přebytkovému hospodaření v uplynulých letech – připravenou částku až půl bilionu eur (v přepočtu zhruba 13 bilionů korun, což je víc než osminásobek ročního rozpočtu České republiky). Peníze půjdou na úvěry, daňové úlevy, rozšíření tak zvané Kurzarbeit, na nové investice. To vše rychle, nyní, když panuje nejistota. Vláda zvažuje, že v případě potřeby některé podniky zestátní. Ano, zestátní.

Petr Šabata

Takhle vypadá věrohodná reakce na krizi. Česká vláda připravila program bezúročných půjček a další kroky. To je málo, potřebujeme „německou“ odpověď a spolupráci v Evropě a napříč propojeným světem.

Nejistota a nedůvěra jsou nesmírně nebezpeční protivníci.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

autor: Petr Šabata
Spustit audio