Julie Hrstková: Osmdesát stránek sebechvály a báječná léta s Andrejem Babišem
Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá. Citát fiktivní literární postavy jménem Jára Cimrman si zjevně vzal za svůj končící premiér Petr Fiala. Jiný důvod k 80stránkové zprávě o stavu země, jejíž obsah lze shrnout do věty „koukejte, jak skvěle jsme vládli“, neexistuje.
Zpráva je výstavkou úspěchů kabinetu. A to včetně těch, které buď do praxe nedolehly, nebo ani nikdy neexistovaly.
Čtěte také
Začněme třeba úspěchy na poli digitalizace. Tvůrci obsahu taktně pomlčeli o největším průšvihu, kterým byla digitalizace stavebního řízení, která není dotažená dodnes. Namísto slibovaných miliardových úspor tu máme bypass starého a nového systému, slib výběru nového dodavatele a spolu se špatným stavebním zákonem, který se za pár let minimálně dvanáctkrát novelizoval, také faktický kolaps stavební výstavby.
Oproti tomu se digitální přijímačky na střední školy povedly na jedničku. Za prvé neměly nad sebou zfušovaný zákon a za druhé jsou výsledkem aktivity jednoho muže, bývalého šéfa společnosti Cermat Miroslava Krejčího, který systém uvedl přes veškeré potíže do chodu.
Čtěte také
Byl za to také po zásluze potrestán. Kvůli neshodám s podřízenými skončil. Aspoň, že systém prokázal svoji životaschopnost.
Nejodvážnější důchodová reforma
Pak je tu snížení byrokracie. Příkladem budiž zrušení slavné elektronické evidence tržeb, o jejíchž dopadech nedávno hovořila i generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová. Podle ní se zvedla odvaha obcházet daňovou povinnost a evidence v jakékoliv podobě je nutná.
Nová vláda ji chce zavést a udělat z ní vlajkovou loď rozpočtových příjmů. Výsledkem má být daňová kobra číslo dvě s přívlastkem digitální. A podnikatelé mohou jen doufat, že se nevrátí slavná éra zaklekávání.
Čtěte také
V souvislosti s finanční správou se expremiér Fiala chlubí i snížením pokut za nepodání kontrolního hlášení na polovinu a prodloužením lhůt pro jeho podání. Podle něj tato změna vedla k tomu, že podnikatelům nehrozí pokuty v případech velmi drobných administrativních pochybení.
Škoda jen, že to nikdo neřekl pracovníkům finanční správy, kteří právě na těchto marginálních pochybeních vydělávají nejen na vánoční prémie. Administrativní přestupky se totiž pokutují podstatně jednodušeji než skutečné daňové úniky.
Zpráva nezapomíná ani na vzdělání. Název kapitoly „Věda, výzkum a inovace: více peněz, lepší pravidla, účinnější transfer“ je dostatečně vypovídající. Škoda jen, že podíl státních výdajů na vědu a výzkum za posledních pět let klesl z 0,65 procenta na 0,5 procenta hrubého domácího produktu.
Čtěte také
Ve vědě se navíc škrtalo i na poslední chvíli, kdy vláda kvůli naprosto nezvládnutému finančnímu pokrytí regionálního školství vzala vědcům z letošního státního rozpočtu přes miliardu korun, aby ji poslala do škol. Nutno dodat, že záchrana jednoho se nepovedla a ztráta druhého povede k odlivu mozků, kterých ani teď není v Česku zrovna přehršel.
Celkově se podle zprávy povedlo vylepšit životní úroveň obyvatel, domácnosti prý na konci tohoto funkčního období znovu těží z rostoucích reálných příjmů. To je sice pravda, popisu ale chybí fakt, že se k návratu reálné životní úrovně z doby před pandemií dostali Češi jako poslední v Unii. A také, že návratu hodně napomohlo zrušení superhrubé mzdy, které každý rok znamená více než stamiliardovou ztrátu na straně rozpočtových příjmů.
Zkrátka stále platí, že Fialova vláda na začátku prosadila konsolidační balíček a podařilo se jí prosadit nejodvážnější důchodovou reformu posledních let. Bez ohledu na množství stránek a pochvalných komentářů ale nedokázala využít potenciál, který měla.
Otázkou je, na co se máme těšit v případě nové vlády. Ta nastupuje do rozjetého vlaku ekonomiky, který hodlá dál popohnat nižším zdaněním. Ze zkušeností minulých let bude dobře, když tomu vlaku na koleje nespadnou klády nových vládních nařízení.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
