Petr Šabata: Případ koronavirus. Příští černá labuť už krouží nad obzorem

Koronavirus
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Koronavirus

Předpokládejme, že jistý odvážný, inteligentní, předvídavý a vytrvalý vyšší funkcionář komunistické strany Číny ve městě Wu-chan prosadí uzavření městského trhu Chua-nan.

S platností od 30. září 2019. Tržiště se během půl roku přebuduje, dramaticky se zlepší hygienické podmínky a už se tam nebude obchodovat s kuřaty, bažanty, netopýry, svišti, jedovatými hady, skvrnitými jeleny a orgány králíků a dalších volně žijících zvířat. 

Hlavním argumentem tohoto prozíravého soudruha je, že je potřeba odvrátit epidemii dosud neznámého koronaviru a zachránit tisíce životů.

Zavření trhu není ve městě vůbec populární, naopak – náš odvážný soudruh, říkejme mu třeba Li Wen-liang, se dostane do nemilosti komunistické strany a jednoho dne beze stopy zmizí. Jeho nápad byl přece naprosto zbytečný a drahý a poškodil popularitu místní organizace komunistické strany.

Dnes víme, že by náš předvídavý soudruh zachránil Čínu a celý svět před nebezpečnou nákazou, nezemřely by tisíce lidí a globální ekonomika by nedostala těžkou ránu v nejméně vhodnou chvíli.

Švejkovské chování

Posluchači jistě poznali, že jde o parafrázi na myšlenkový experiment z knihy Černá labuť Nassima Taleba. Ten uvažoval, jak by dopadl teoretický Joe Smith, kdyby prosadil těsně před teroristickým útokem na Světové obchodní centrum v New Yorku v září 2001 v každém letadle povinně zamčenou kabinu pilotů a navíc neprůstřelné dveře. Dopadl by asi stejně jako náš hrdina Li Wen-liang, tedy špatně.

„Před objevením Austrálie věřili obyvatelé Starého světa, že naprosto všechny labutě jsou bílé. Přesvědčení to bylo vskutku nezlomné, neboť se opíralo o zdánlivě neprůstřelné empirické důkazy,“ vypráví Taleb příběh, jímž popisuje mimořádné neočekávané děje. A pak byla spatřena první černá labuť…

Nejen nákaza novým typem koronaviru, ale všechny události typu „černá labuť“ mají tři vlastnosti: leží za hranicemi obvyklých očekávání, mají mimořádný dopad a lidská přirozenost nás nutí hledat pro ně dodatečná vysvětlení a vytvářet tak dojem, že je bylo možné předvídat.

Světu dominují děje extrémní, neznámé a velmi nepravděpodobné a přes rozkvět lidského poznání bude budoucnost stále nepředvídatelnější. Ovšem lidé se většinově zaobírají záležitostmi banálními, známými a opakovanými. Koronavirus už zabíjel v Číně a Evropa si v klidu řešila svoje potíže růstu a Česko bylo zahleděno na maturitu z matematiky, opravy dálnice D1 a eskapády exministra dopravy Kremlíka.

Taleb sice formuluje desatero, jak zvýšit odolnost společnosti vůči černým labutím, ale sám je skeptický ke schopnosti lidí poučit se.

Nicméně některé jeho rady vypadají rozumně i pro časy mimo koronavirus: Lidé, kteří řídili autobus se zavázanýma očima a havarovali, by neměli dostat nový. Dynamit nepatří do rukou dětem, i když je opatřen varovným nápisem. Udělejme z rozbitých vajec omeletu. Tím se myslí – na příkladu ekonomického kolapsu z roku 2008 – že velké krize nelze zahladit kosmetickými úpravami a nouzovými záplatami, ale jen důkladnou promyšlenou změnou systému.

Petr Šabata

Tak po zkušenosti s nákazou novým typem koronaviru by měl český stát ex post analyzovat každý krok a posoudit – kvůli epidemiím příštím – jeho přiměřenost, načasování a také dostatečnost krizového a zdravotnického systému. A občané by se mohli zamyslet nad svým švejkovským chováním.

Příští černá labuť už krouží kousek za obzorem.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus