Jak před koronavirem ochránit evropská pracovní místa? Pomoci má Evropská unie a Kurzarbeit
Nový koronavirus, způsobující nemoc Covid-19, se šíří Evropou. Kromě dopadu na veřejné zdraví je nyní nutné zajistit i to, aby na Evropskou unii nedopadly ekonomické důsledky pandemie.
V komentáři pro evropskou mutaci serveru Politico to píše španělský politik Luis Garicano z liberální frakce Obnova Evropy v Evropském parlamentu.
Čtěte také
Případné problémy způsobené šířením nemoci podle něj nejsou záležitostí jednotlivých členských států, jak dosud často tvrdí například Německo. Naopak zapravdu dává Itálii a jiným evropským metropolím, které pandemii vykreslují jako problém celé Evropské unie. A právě ta v Garicanově pohledu může odpovědět nejlépe.
Unie má totiž společný fiskální rámec, který umožňuje přijmout opatření přesahující možnosti jednotlivých vlád. A za druhé, systém unijního dohledu nad bankovnictvím postižených zemí prakticky neumožňuje přicházet s fiskálními kroky, které by pomohly vyrovnat se s hospodářskými důsledky šíření viru.
Unijní členské státy už ostatně požádaly Evropskou komisi o dočasný flexibilní přístup k pravidlům fiskální politiky a rozpočtových schodků. Španělský autor takový nápad vítá, sám o sobě ale stačit nemusí.
Poučení z krize
Na místě je tak v jeho pohledu vytvoření Evropské systému ochrany zaměstnanosti, který by sloužil ke koordinaci cílených opatření v rámci celého evropského spolku. Mohl by při tom použít přístupy motivované německým systémem Kurzarbeit, který uplatňují také například Nizozemsko nebo Švédsko.
Čtěte také
V rámci Kurzarbeitu se společnosti v ekonomické tísni zavážou, že žádné zaměstnance propouštět nebudou a namísto toho všem pracovníkům zkrátí pracovní úvazek. Vláda pak kompenzuje lidem většinu z částky, o kterou na výplatní pásce přišli. Princip je jasný – rozprostřít ztrátu práce tak, aby o místo a ekonomické zázemí nakonec nikdo nepřišel.
Podle Garicana starý kontinent musí přijmout fakt, že ekonomické dopady šíření koronaviru přetrvají. Evropská unie proto musí ukázat, že se poučila z poslední hospodářské krize. Její odpověď musí být koordinovaná a solidární v zájmu ochrany zaměstnanců a celé ekonomiky.
Evropská unie musí neprodleně jednat, aby se momentální hospodářský šok neproměnil v hlubokou recesi, apeluje španělský europoslanec Luis Garicano v komentáři na serveru Politico.
Související
-
Týden očima Petra Schwarze: Stanice Koronavirus. Příští zastávka Apokalypsa je na znamení
„Přihoďte mi těch kuřecích řízků radši ještě čtyři kila,“ žádala prodavače v natřískaném nákupním centru paní s dítětem, která si předtím vyžádala dalších šest kilogramů.
-
Pandemii zvládneme, klíčové je rozložit krizi do delšího časového období, říká Jiří Šedivý
Ohrožuje pandemie koronaviru základní bezpečnost našeho státu? Zatím ne, ale mohla by, pokud by se zhroutily základní systémy, které udržují chod státu, Jiří Šedivý.
-
Petr Holub: Až se koronavirus zeptá
Italská vláda slíbila na podporu ekonomiky v časech krize 25 miliard eur, britský ministr financí zase mluví o 30 miliardách liber.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
