Petr Holub: Až se koronavirus zeptá

12. březen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Testování na koronavirus

Italská vláda slíbila na podporu ekonomiky v časech krize 25 miliard eur, britský ministr financí zase mluví o 30 miliardách liber.

Předpokládejme, že se Česko dostane do obdobných potíží. Vzhledem k počtu obyvatel by tedy vláda měla poslat na záchranu zdejšího hospodářství nejméně 100 miliard korun. Tak zní jednoduchá úvaha, s níž se musí nějak vypořádat tuzemští ministři.

Čtěte také

Samozřejmě, tyto peníze budou potřeba jen ve chvíli, kdy se také Česko propadne do stejně vážné situace, s níž se dnes očividně potýká Itálie, včetně nezvladatelného šíření nového koronaviru. Představitelé státu odpovědní za zdravotnictví také už veřejnost připravují právě na tento vývoj.

Nepochybně tak činí podle pravidla předběžné opatrnosti, ovšem právě předběžná opatrnost si žádá učinit kroky, kterými by se nejhorším zdravotním, ovšem také ekonomickým dopadům předešlo.

Dosud se najdou názory, že nejde o předběžnou opatrnost, ale paniku. Ale koneckonců nezáleží na tom, jak se nazve důvod, který donutí vyhlásit karanténu nebo rozhodit pár desítek miliard. Důležitý je okamžik rozhodnutí a k tomu například v Itálii i na britských ostrovech už došlo také v ekonomickém ohledu. V Česku tento okamžik dosud nenastal a premiér dokonce tvrdí, že ani nenastane.

Zatím dobrý?

Čtěte také

Není těžké vymyslet, kde budou peníze potřeba. Z něčeho je třeba platit sociální dávky pro všechny, kdo jsou postiženi koronavirem nebo karanténou, něco musí dostat zdravotnictví, něco bude stát záchrana konkrétních pracovních míst například formou kurzarbeitu, anebo podporou úvěrů firmám, které vinou epidemie přišly o odbyt, případně se jim přetrhly dodavatelské řetězce.

Těžko se ekonomika obejde bez toho, že stát firmám počká s placením daní. Dokonce prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová varovala, že se bez takových opatření bude opakovat výpadek, který Evropa zažila v posledním krizovém roce 2008.

Přesto se nelze odmítavému premiérovu postoji divit. Česko se v uplynulých letech příliš nesnažilo, aby dosáhlo vyrovnaného rozpočtu. Letošní rozpočet plánuje schodek 50 miliard a podle většiny analytiků se tento předpoklad vyplní. Pokud se k tomu přičte dalších sto miliard potřebných na výpomoc, kterou by ekonomika vůbec pocítila, pak se rozpočtová bilance přiblíží na úroveň krizových let 2009 a 2010.

Petr Holub, týdeník Echo

Opakování historie z časů, kdy byl ministrem financí premiérem tak neoblíbený Miroslav Kalousek, by mohli současní politici považovat za své selhání. Přesto je k tomu třeba podotknout, že při deficitu 150 miliard korun se dá pořád používat úsloví „zatím dobrý“.

Autor je komentátor serveru Echo24

autor: Petr Holub
Spustit audio