Ivan Štern: Referendum jako politická past
Italská premiérka Giorgia Meloniová prohrála referendum, které mělo rozhodnout o jí připravované reformě soudnictví. Na místě je si položit otázku, proč tak složitý problém, jako je uspořádání justice, zejména, jde-li o prohloubení právního státu, problém, který si vyžaduje zevrubnou odbornou, ale i politicky poučenou debatu, než bude možné vůbec dojít k optimálnímu rozhodnutí, Meloniová svěřila referendu.
Je přece jasné už ze skutečnosti, že jediné přípustné odpovědi, určující ráz referenda, ano nebo ne, jsou k rozsahu takového problému více než nedostatečné už jen proto, že hlavně těm přemýšlivějším nedávají možnost doprovodit své přitakání nebo naopak odmítnutí celou řadou „ale“, jež k takové odpovědi organicky patří.
Čtěte také
Jedním z důvodů, proč Meloniová sáhla k lidovému hlasování, je skutečnost, že patří mezi ta evropská hnutí, která politický boj postavila na přesvědčení, že jen přímá demokracie přináší její opravdové vylepšení.
Strana Bratři Itálie, jíž předsedá, sice názvem naznačuje, že srdce straníků bijí pro nenarušitelnou svrchovanost Itálie, avšak v logice jejich politiky nalezneme i přesvědčení, že onu nenarušitelnost si zajistí, pokud se otočí zády k demokracii parlamentní, a vsadí na demokracii přímou.
Okamura a přímá demokracie
Co přece nejlépe vyjadřuje lincolnovské heslo, že demokracie je přece vláda lidu, pro lid a s lidem? Jak jinak vyložit oprávce české demokracie v čele s Tomiem Okamurou, kteří usilují už i v názvu své strany o čistou, tedy přímou demokracii?
Čtěte také
V první polovině 20. století pro referendum existoval ještě jeden název – plebiscit. Jeho ošidnost je více než zřejmá. Škodolibý jazyk tím slovem, poukázav na latinský původ slova, jehož kmenem „plebs“ neoznačil lid v tom nevinném smyslu, ale lůzu, jíž, je-li jí svěřeno do ruky rozhodování, rozhodne vždy tak, aby země vykročila směrem k diktatuře. Německá společnost díky opakovaným plebiscitům v 30. letech se tak propracovala k nacismu.
Riziko, že se referendum promění v plebiscit, civilizovaná společnost vyvažuje parlamentní demokracií. S její pomocí pak řeší problémy, které vyžadují zevrubnou odbornou a politicky poučenou diskusi.
Plebiscitům, i kdyby nakrásně neústily v ohrožení demokracie, je toto cizí. Francouzská a nizozemská odmítnutí evropské ústavy v roce 2005 anebo brexit v roce 2016 jsou toho názorným dokladem.
Pro Tomia Okamuru je přímá demokracie vychytralou cestou, jak plíživě likvidovat demokracii. Premiérka Meloniová díky podobně pochybné víře se chytila do vlastní pasti. Plebiscitem totiž zmařila možná skutečné zlepšení italského soudnictví.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
