Kateřina Perknerová: Ankara je sporem o to, kdo bude sedět na Pražském hradě
Do výdajů na obranu by se mohly započítávat nové vojenské nemocnice a některé dálniční a silniční úseky. Do věci by tak asi měli promluvit i ministři zdravotnictví a dopravy. A možná by se mělo počkat, zda se do červencového summitu NATO v Ankaře ještě nesejdou tito unijní resortní šéfové, aby pak česká vláda konečně mohla moudře rozhodnout, zda do Turecka poletí s, nebo bez. Tedy s prezidentem Petrem Pavlem, nebo bez něj.
Nejprve totiž premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdil, že o složení delegace nebude jednat dříve, než se v květnu poradí šéfdiplomaté států NATO za účasti generálního tajemníka Marka Rutteho.
Čtěte také
Posléze došel k závěru, že si ještě musejí popovídat ministři obrany, aby se tušilo, o čem bude na ankarském zasedání řeč.
Proto v pondělí hlava státu sice dorazila do Strakovy akademie, ale odcházela jen s pomyslnou letenkou do New Yorku na Valné shromáždění OSN. Verdikt k alianční cestě bude vyřknut až v pondělí 22. června.
Spor o článek 63 Ústavy
Ve vzduchu se stále vznáší hradní kompetenční žaloba k Ústavnímu soudu, kterou by ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka podle svých slov považoval za akt nepřátelství.
Čtěte také
Petr Pavel si ovšem ze sídla kabinetu odnášel premiérovo ujištění, že nehodlá omezovat „výkon prezidentských pravomocí“. Což je jádro pudla, neboť Babiš, Macinka a Pavel si evidentně každý po svém vykládají článek 63, odstavec jedna, písmeno a) Ústavy České republiky, tedy že prezident zastupuje stát navenek.
Pavel přitom několikrát zopakoval, že by při výkonu této kompetence zastával vládní linii, držel se mandátu, který by z ní vycházel.
V celé té už poněkud omšelé kauze jde pochopitelně o víc než o jeden, byť důležitý summit Severoatlatické aliance. Ve hře je vykolíkování hřiště, na němž se vláda a prezident pohybují a plní své role dané Ústavou, zvyklostmi, mocenským postavením, přirozenou autoritou, popularitou a počtem získaných hlasů.
Poslední položka zdaleka není zanedbatelná. V loňských sněmovních volbách jich hnutí ANO, SPD a Motoristé dostali 2 758 000, zatímco Pavel před třemi lety 3 359 000. V parlamentním systému absolutní čísla mnoho neznamenají, avšak říkejte to lidem, kteří takovou porcí důvěry disponují, opomenout se to nedá.
Babiš chce Senát i Hrad
A právě tento moment je z Babišova pohledu v ankarském příběhu podstatný. Letos na podzim se pokusí vyrovnat poměry v Senátu. A o rok později bude muset představit prezidentského kandidáta, který bude mít solidní šanci s Petrem Pavlem soupeřit.
Změna v horní komoře a na Pražském hradě společně s novelou mediálního zákona a vykostěnou služební normou by usnadnily premiéru Babišovi vládnutí a výrazně oslabily už tak mátožnou opozici.
Každý Pavlův neúspěch, přešlap nebo posunutí do úlohy kladeče věnců a oblíbeného jezdce na motorce šéfa hnutí ANO přibližuje jeho cíli.
V případu Ankara vskutku nejde o to, kdo s kým si potřese na aliančním setkání rukou a prohodí pár slov. Stala se prubířským kamenem, který má prověřit reálnou sílu dvou politických protipólů na české scéně.
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
