Politici nemají rozhodovat podle nálad voličů, stěžuje si odborník na dezinformace Kartous

Kartous je mluvčím skupiny Čeští Elfové, která upozorňuje na rizika dezinformací a mapovala třeba nedávnou Pouť smíření Čechů a Němců v Brně. „To byla dezinformačně velmi vytěžená událost. My jsme v rámci Českých elfů zjistili, že se dezinformace okolo sudetských Němců dostaly asi ke dvěma milionům lidí v České republice. O tom, jaký je význam té návštěvy, co chtějí nebo nechtějí a podobně,“ vysvětluje.

Čtěte také

Mitrofanov: Miloš Zeman byl výrazným ruským vlivovým agentem, část obyvatelstva ho ale má za hrdinu

Kartous se domnívá, že na protestních akcích v ulicích se objevují převážně nešťastní lidé:

„Je to taková deklasovaná část společnosti. Může to být samota, může to být celoživotní trauma, může to být nějaký jiný problém, který rezultuje v to, že ti lidé si vytvoří tady antisystémovou pozici. Jsou v nepřátelském vztahu vůči světu a dezinformace, konspirace jim pomáhají jej nějakým způsobem uchopit.“

Nedá se ovšem prokázat, že by česká proruská scéna dostávala impulzy z Moskvy.

„Víme, že jsou kanály, které jsou přímo financovány z ruské strany a šíří částečně kremelskou propagandu a jsou součástí dezinformační scény. A tam víme, že tam je přímé napojení,“ vysvětluje Kartous. Vedle toho podle něj koexistují další zdroje, které přímé napojení nemají. 

Čtěte také

Šedivý o odchodu z obrany: Výdaje se musí zvýšit kvůli vojenským schopnostem, nemá jít o dobrý dojem

Společnost by se podle něj měla aktivně zajímat o to, jakým způsobem sklouzává politika v souvislosti s vlivem těch digitálních manipulací více a více do oblasti toxického populismu.

Vláda v Česku je složená z lidí, kteří mohou znamenat přímé ohrožení demokracie, tvrdí Kartous. Primární je podle něj snaha uchopit moc.

„Když se podíváte, co ta vláda chce dělat, ať už se to týká veřejnoprávních médií, ať už se to týká zákona o státní službě, ať už se to týká dalších agend, třeba nedávného rozprášení lidskoprávní agendy na Úřadu vlády – to jsou všechno kroky, které jsme mohli vysledovávat v Maďarsku Viktora Orbána nebo na Slovensku Roberta Fica,“ hodnotí s tím, že tyto kroky mají snížit míru demokratičnosti.

Odklon od pomoci Ukrajině

Kartous také upozorňuje na to, že se současnou vládou dochází k významnému odklonu reálné pomoci Ukrajině. Právě proto, že voliči radikálnějších stran ve vládě jsou masírováni prokremelskou propagandou a politici jim v tomto vycházejí vstříc.

Čtěte také

Náš národ nemá sebeúctu, proto si nechává líbit lež. Vyniká ale v soucitu, myslí si Čvančarová

Viditelné je to prý třeba z toho, jakým způsobem se snažil premiér Andrej Babiš (ANO) přimět své evropské partnery, aby takzvanou českou muniční iniciativu financovaly z balíku peněz, za který česká vláda nechtěla ručit.

„To mi přijde neuvěřitelně trapné, ostudné. Když se dnes podíváte na ministerstvo zahraničí nebo jiná ministerstva, tak spousta těch programů na podporu Ukrajiny, které třeba nebyly vidět a byly subtilnější, skončily – jenom čistě na základě toho, pokud vím, že je zahájila předchozí vláda,“ tvrdí Kartous.

Komunikační tým premiéra podle Kartouse sleduje nálady voličů a podle toho dělá rozhodnutí. „Politika má nastavovat priority a obhajovat je a vysvětlovat to těm voličům. Ale my sledujeme, co si ti voliči myslí, co chtějí a podle toho jim to budeme servírovat,“ stěžuje si Kartous. „To je opak toho, co by se mělo dít.“

Chovají se současní čeští politici na sociálních sítích jako evropský průměr? Který český politik podle Kartouse předvádí úplně nejhorší představení na sociálních sítích? Poslechněte si celý rozhovor nahoře v článku.