Referendum není všelék, ale doplnění demokracie, navrhuje Tejc. „Požaduje to jen SPD,“ namítá Benda

Pane ministře, proč potřebujeme ústavní zákon o referendu?

Jeroným Tejc (za ANO): Ústavní zákon o referendu potřebujeme proto, abychom doplnili naši demokracii. Koneckonců Ústava počítá s tím, že může stanovit zvláštní ústavní zákon o tom, kdy lid vykonává svou moc přímo.

Čtěte také

Posiluje referendum demokracii? Je to otázka nastavení pravidel, míní expolitik Dienstbier. V praxi nepůjde uhlídat, říká sociolog Jandourek

Já to vnímám jako dluh, který tady máme vůči občanům, abychom jim umožnili rozhodovat nejen referendem, nejen tehdy, když si to přeje Sněmovna, když si to přeje sněmovní a senátní většina, ale třeba i tehdy, když si to nepřejí a přejí si to lidé, kteří chtějí to referendum iniciovat. Referendum není všelék na demokracii, ale myslím si, že to je vhodný doplněk.

Pane předsedo, proč jste proti?

Marek Benda (ODS): Vždycky jsme byli proti. Tuto debatu vedu v této Sněmovně asi třicet let. Začínal s tím předseda komunistů Vojtěch Filip, který říkal, že v Ústavě máme napsáno, že musí být referendum – a já jsem vždycky říkal, že nemáme napsáno v Ústavě, že musí být referendum.

Ústavní zákon může stanovit, že lid vykonává moc přímo. V řadě případů tak stanoví. Máme obecní referenda. Měli jsme referendum o vstupu do Evropské unie.

Čtěte také

iROZHLAS

Referendum si Češi nepřejí, nad Unií ještě ‚nezlomili hůl‘. Zároveň ani nechtějí další evropskou integraci

Ale obecný ústavní zákon – a ještě v těch výhradách, které si tady dnes naformulují, že o těch nejdůležitějších otázkách nebude možné rozhodovat a o těch podružných bude možné rozhodovat – mi připadá úplně bizarní a absurdní. Je to jenom spousta peněz, jenom dělení společnosti, k ničemu dobrému to nepovede.

Pane ministře, jaký to bude dávat smysl? Připravujete zákon, ve kterém, předpokládám, řeknete, že nebude možné vyvolat referendum o vystoupení z Evropské unie nebo ze Severoatlantické aliance. To znamená, že o některých otázkách to referendum neumožníte, o některých ho naopak umožníte.

Tejc: Tak to samozřejmě bude. My potřebujeme získat ústavní většinu v obou komorách Parlamentu pro přijetí referenda. A kdybychom teď předložili referendum, které umožní rozhodování o veškerých otázkách, na které si vzpomenete, tak by samozřejmě takový zákon nikdy v Senátu a ve Sněmovně neprošel a byla by to jenom hra.

Pokud bychom chtěli hrát hru na referendum, aniž bychom měli vážný úmysl ho zavést, tak bychom mohli říct, že budeme rozhodovat o všem. Koneckonců ta výjimka, která by měla zamezit tomu, aby obecný zákon o referendu umožňoval hlasování o vystoupení z Unie nebo z NATO, ta byla formulována už při formulaci programového prohlášení této vlády. To je věc naprosto daná. To už není na debatu v koalici.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Vlk se nažere.‘ SPD své vlajkové téma neprosadí, ani když bude ve vládě. Opozice s referendem nepomůže

Pane předsedo, nevítáte, že by v ústavním zákoně mělo být znemožněno hlasovat o vystoupení ze zmíněných mezinárodních organizací? A nemají to podobně upravené i další země, ve kterých to obecné referendum je? Tedy že o některých otázkách není možné plebiscitem rozhodovat?

Benda: Ano, samozřejmě jsou otázky, o kterých není možné plebiscitem rozhodovat. Například základní lidská práva, rozpočet, daně. To je ve většině zemí světa.

Já jsem zásadním odpůrcem referenda jako takového. Ale představa toho, že o vstupu do Unie  jsme mohli rozhodnout referendem a o vystoupení rozhodovat nemůžeme, protože to vyloučíme, mně připadá úplně srandovní. 

Chci ale zdůraznit jinou věc. Pan ministr tady řekl „kdybychom chtěli hrát hru“. Samozřejmě že hrají hru úplně zbytečnou. Budeme se tady zaobírat představami sedmiprocentní strany SPD, která miluje referenda, která kandiduje s přímou demokracií? Nikdo jiný ve Sněmovně to nechce.

O zavedení obecného referenda se ve svém programu zmiňovalo i hnutí ANO.

Benda: Možná ano. aAle to, že je to prioritou, že to dělají tímto způsobem a vůbec s nikým se nebaví...

Čtěte také

Referendum, referendum, referendum! Kdyby v roce 1992 proběhlo, Československo se nejspíš nerozpadne

My přece potřebujeme řešit mnohem zásadnější otázky. I kdybychom chtěli sahat do Ústavy – a já jsem vždycky nepřítelem sahání do Ústavy – tak se mají zabývat krizovými stavy, mají se zabývat riziky předložené novely zákona o obraně státu, novely Ústavy ve věci obrany státu, novely Ústavy ve věci krizového řízení. Tam jsou dnes díry, zejména v nebezpečné situaci, kterou vidíme po světě. Ne referendum. To je úplně zbytečné nadbíhání Tomiu Okamurovi.

K čemu má vést referendum, pane ministře?

Tejc: K tomu, že lidé rozhodnou. Lidé ve volbách také rozhodují, ale často někteří vyčítají systému, že mu dávají jakýsi bianko šek. Volí strany, které jim něco slibují, ale ne vždy ty strany ty sliby dodrží. A referendum je nástrojem pro to, aby v klíčových věcech, o kterých si lidé chtějí rozhodnout sami, o nich rozhodli tak, že politici se tomu nakonec podřídí.

Bude ODS diskusím o podobě ústavního zákona o referendu otevřena?

Benda: My se samozřejmě budeme snažit, stejně jako se snažíme u všech návrhů zákona, které sem přicházejí, aby ten návrh byl co nejrozumnější. Aby, pokud by náhodou měl projít, minimálně neškodil. 

Abychom se nedostali do situace například Slovenska, které už provedlo asi 13 referend podle obecného zákona o referendu, a vždy to vedlo jenom k rozdělení společnosti a nikdy to nemělo žádnou závaznost, protože naprosto drtivá většina z nich byla neplatná.

Myslí si ministr Tejc, že se dá stihnout zavést zákon o referendu do příštího roku? Bude stačit pro vypsání referenda 50 tisíc podpisů? A proč vláda nechce jmenovat příklady otázek, o kterých by bylo možné hlasovat? Poslechněte si celé Pro a proti nahoře v článku.