Referendum, referendum, referendum! Kdyby v roce 1992 proběhlo, Československo se nejspíš nerozpadne

V seriálu tak trochu jiné Historie Plus si připomínáme významné události československých dějin a přemýšlíme, jak by asi vypadaly, kdyby se odehrály jinak, než je známe. Jednou z nich je i rozdělení republiky.

Čtěte také

Rozdělení Československa nevědomky odstartoval Václav Havel

A v té souvislosti si položíme otázku: „Co by bylo, kdyby v roce 1992 proběhlo referendum o postoji občanů k rozdělení Československa a skončilo by jednoznačným nesouhlasem obyvatel s rozpadem společného státu?“

Proč vlastně Češi a Slováci ve společném státě nechtěli dál zůstat? A víme to tak jistě? Co když naopak chtěli, jen to neměli možnost vyjádřit? Protože neproběhlo referendum. Přitom k němu chyběl jen krůček. „Referendum ztroskotalo na tom, že politici se nebyli schopní dohodnout, jak má znít otázka, na kterou by lidé v referendu odpovídali,“ vysvětluje historik Jan Adamec.

Otázka sem, otázka tam

Jak má znít otázka? Toť otázka. Tato drobná překážka nás samozřejmě v našem alternativním uvažování nemohla zastavit. Náš fiktivní zpravodaj se zkrátka zeptal: „Souhlasíte s tím, aby Češi a Slováci setrvali ve společném státě pod společným názvem Česká a Slovenská federativní republika?“ A co na to fiktivní českoslovenští občané? Nejen Jan Adamec má jasno: „Kdyby se konalo, tak se očekávalo, že většina, byť by to asi nebyla drtivá většina, by se vyslovila pro.“

Čtěte také

Odpočítávání a očekávání. Prosinec 1992 a loučení s Československem

Pojďme si pohrát s představou, že by se skutečně většina společnosti v referendu vyslovila pro ANO, půjdeme společně dál. Co by bylo potom? „Pak by podle mě následovala celá řada politických krizí. Ty politické reprezentace by se s tím snažili nějak popasovat, ale bylo by to za cenu demisí premiérů a různých opakovaných voleb a podobně,“ myslí si Jan Adamec.

Jaký by byl další osud Československa? Stal by se například jeho prezidentem Václav Havel? Vstoupilo by vůbec do Evropské unie? I tak znějí otázky, na které se s Janem Adamcem za pomoci rozhlasového archivu i fiktivního zpravodajství pokusíme najít jen těžko ověřitelné a pro leckoho těžko uvěřitelné odpovědi ve čtvrtém dílu tak trochu jiné Historie Plus z kontrafaktuálních dějin naší země.