Značka Made in Czechoslovakia žije i 30 let po rozdělení Československa. Co jí stále dává zvuk?

„Národní brand není jen značka státu. Může to být i určité vnímání dané země v oblasti politiky, ekonomiky. Ale i to, jak nás zahraničí vnímá jako atraktivní pro investice, cestovní ruch, kulturu,“ popisuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, která je aktuálně také poradkyní premiéra a členkou Národní ekonomické rady vlády.

Čtěte také

Fetišizovali jsme si výkonnostní způsob vnímání světa. Krize to ale mohou posunout správným směrem, říká behaviorální ekonom

Jde tedy o širší pojem, než je brand jedné konkrétní společnosti, tedy značka. „Je to něco, s čím si daný stát identifikujeme.“

Existují mezinárodní žebříčky, které porovnávají jednotlivé státy a jejich sílu. ČR se například podle posledního průzkumu Anholtova indexu národních značek pohybuje v první třicítce. „Před námi je z regionů střední a východní Evropy jen Polsko,“ nastiňuje ekonomka.

Mnoho studií říká, že investice do nehmotných aktiv jsou daleko důležitější, progresivnější.
Helena Horská

Takové žebříčky jsou prý velmi důležité pro investice, ukazují, „jak těžké bude pro naše firmy dostat se na zahraniční trhy.“

Národní brand podporuje nejen investice do fyzického kapitálu, ale i do nehmotného. „A mnoho studií říká, že investice do nehmotných aktiv jsou daleko důležitější, progresivnější. V některých oborech zvyšují hodnotu firmy až šestinásobně.“

Made in Czechia vs. Czech Republic

Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák ale upozorňuje, že než začneme vytvářet produkt, musíme vědět, jak se bude jmenovat. „Je to trochu tahání kočky za ocas. Měli bychom si v tom udělat jasno a začít to důsledně a jednotně používat.“

Když jdete na trhy, kam jsme se probojovali až po listopadu 1989, jako jsou například Spojené státy, tak tam už je to Česká republika.
Radek Špicar

Naráží tak na fakt, že v zahraničí se naše země označuje hned dvěma způsoby – Czechia a Czech Republic.

Čtěte také

V nejchudší třetině české společnosti vytahují lidé z košíků ovoce, zeleninu a kvalitnější maso, říká šéf Svazu obchodu Prouza

Navíc i původní značka Made in Czechoslovakia se ve světě stále setkává s dobrým zvukem. „Ale pouze na některých teritoriích a sektorech. Když jdete směrem na východ, k Africe a Latinské Americe – po destinacích, kam předrevoluční Československo vyváželo ty skvělé traktory, elektrárny, cementárny, technologie, tak tam ta značka stále žije,“ hodnotí Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

„Když jdete na trhy, kam jsme se probojovali až po listopadu 1989, jako jsou například Spojené státy, tak tam už je to Česká republika nebo Czechia.“

Podle designéra Davida Karáska, místopředsedy představenstva Asociace českého průmyslového designu, Československo stále žije, protože nebylo za 30 let překryto něčím silnějším.

K překonání značky Československo je prý třeba „sjednotit se a pak promyšleně a dlouhodobě komunikovat, tlačit (novou značku – Česko)… Překrýt to něčím pozitivnějším.“

Co by Česko mělo navenek komunikovat, prodávat? Na co navázat a co opustit? Poslechněte si celé Souvislosti Plus. Moderuje Václav Pešička.