Značka Made in Czechoslovakia žije i 30 let po rozdělení Československa. Co jí stále dává zvuk?

18. leden 2023
Souvislosti Plus

V těchto týdnech si intenzivně připomínáme 30 let samostatné České republiky. Bilancujeme, jak jsme si polepšili, a porovnáváme se se Slovenskem. Před 30 lety jsme ale se ziskem samostatnosti ztratili oficiálně značku Made in Czechoslovakia. Tu jsme téměř století budovali, a proto se k ní nadále odkazujeme my i Slovensko a snažíme se logicky tento úspěšný brand vytěžit. Komu se to podařilo lépe a jak důležitá vlastně je národní značka země?

„Národní brand není jen značka státu. Může to být i určité vnímání dané země v oblasti politiky, ekonomiky. Ale i to, jak nás zahraničí vnímá jako atraktivní pro investice, cestovní ruch, kulturu,“ popisuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, která je aktuálně také poradkyní premiéra a členkou Národní ekonomické rady vlády.

Čtěte také

Jde tedy o širší pojem, než je brand jedné konkrétní společnosti, tedy značka. „Je to něco, s čím si daný stát identifikujeme.“

Existují mezinárodní žebříčky, které porovnávají jednotlivé státy a jejich sílu. ČR se například podle posledního průzkumu Anholtova indexu národních značek pohybuje v první třicítce. „Před námi je z regionů střední a východní Evropy jen Polsko,“ nastiňuje ekonomka.

Mnoho studií říká, že investice do nehmotných aktiv jsou daleko důležitější, progresivnější.
Helena Horská

Takové žebříčky jsou prý velmi důležité pro investice, ukazují, „jak těžké bude pro naše firmy dostat se na zahraniční trhy.“

Národní brand podporuje nejen investice do fyzického kapitálu, ale i do nehmotného. „A mnoho studií říká, že investice do nehmotných aktiv jsou daleko důležitější, progresivnější. V některých oborech zvyšují hodnotu firmy až šestinásobně.“

Made in Czechia vs. Czech Republic

Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák ale upozorňuje, že než začneme vytvářet produkt, musíme vědět, jak se bude jmenovat. „Je to trochu tahání kočky za ocas. Měli bychom si v tom udělat jasno a začít to důsledně a jednotně používat.“

Když jdete na trhy, kam jsme se probojovali až po listopadu 1989, jako jsou například Spojené státy, tak tam už je to Česká republika.
Radek Špicar

Naráží tak na fakt, že v zahraničí se naše země označuje hned dvěma způsoby – Czechia a Czech Republic.

Čtěte také

Navíc i původní značka Made in Czechoslovakia se ve světě stále setkává s dobrým zvukem. „Ale pouze na některých teritoriích a sektorech. Když jdete směrem na východ, k Africe a Latinské Americe – po destinacích, kam předrevoluční Československo vyváželo ty skvělé traktory, elektrárny, cementárny, technologie, tak tam ta značka stále žije,“ hodnotí Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Hosté:
Martin Dvořák, náměstek ministra zahraničních věcí
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a viceprezident Konfederace evropského podnikání BusinessEurope
David Karásek, designér, místopředseda představenstva Asociace českého průmyslového designu
Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

„Když jdete na trhy, kam jsme se probojovali až po listopadu 1989, jako jsou například Spojené státy, tak tam už je to Česká republika nebo Czechia.“

Podle designéra Davida Karáska, místopředsedy představenstva Asociace českého průmyslového designu, Československo stále žije, protože nebylo za 30 let překryto něčím silnějším.

K překonání značky Československo je prý třeba „sjednotit se a pak promyšleně a dlouhodobě komunikovat, tlačit (novou značku – Česko)… Překrýt to něčím pozitivnějším.“

Co by Česko mělo navenek komunikovat, prodávat? Na co navázat a co opustit? Poslechněte si celé Souvislosti Plus. Moderuje Václav Pešička.

autoři: Václav Pešička , knem
Spustit audio

Související