Odpočítávání a očekávání. Prosinec 1992 a loučení s Československem
Odpočítávání, smutek a očekávání – to vše bylo přímo, nebo v pozadí ve společnosti přítomno. Stejně tak i v československých sdělovacích prostředcích.
Z rozhlasových takříkajíc prvoplánových materiálů jsme kromě posmutnělé paralely o potápějícím se Titaniku zařadili ještě rozloučení s posluchači končícího federálního vysílání, samozřejmě z 31. prosince.
Čtěte také
Z řady příspěvků sumarizujících povolební slovenský vývoj či přinášejících informace o konkrétních událostech na Slovensku jsme vybrali tři: širší společensko-politickou analýzu, přehled aktuálního dění a zprávu o objevu funkčního odposlouchávacího zařízení na americkém konzulátu v Bratislavě.
O aktuálních problémech dělení společného majetku mluví v rozhovoru pro Československý rozhlas poslanec Tomáš Ježek – v té době předseda rozpočtového výboru České národní rady a předseda Fondu národního majetku.
Nedořešená minulost?
Z rozhlasových komentářů jsme tentokrát vybrali přehled dobových paradoxů, dále pak úryvky z komentáře Jiřího Ješe věnovaného nedořešené minulosti nebo i glosu Pavla Tigrida. Ten se v adventní době, která jako by adventní vůbec nebyla, věnoval tématu současně aktuálnímu i nadčasovému – demagogii.
Stále vděčným žánrem v emočně rozbouřených dobách, byly i v samotném závěru existence společného státu rozhlasové ankety. Ukázky přinášíme z té, která ve Zlíně mapovala regionální politiku, státoprávní uspořádání týkající se Moravy i celkovou spokojenost občanů.
Další anketa, kterou uslyšíte, proběhla těsně před koncem prosince, a tedy i jen pár dní před zánikem společného státu. Různé osobnosti v ní odpovídaly na otázku Co pro vás znamená Československo? Vybrali jsme odpověď federálního poslance a bývalého předsedy Slovenské národní strany Víťazoslava Mórica.
Reprízu pořadu najdete v audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
