Listopad 1992 – konec státu odhlasován. Vzápětí umírá Dubček

Stálé pnutí mezi českou a slovenskou politickou reprezentací vedlo k tomu, že ke schválení ústavního zákona o zániku federace Federálním shromážděním, tedy československým parlamentem, došlo až na konci listopadu 1992. Pnutí bylo i uvnitř české politické reprezentace, ale ta slovenská byla daleko monolitnější.

Rozpuštění parlamentu

K tomuto zásadnímu historickému okamžiku přinášíme tři ukázky: vyhlášení výsledků hlasování, bezprostřední reakci posledního federálního premiéra Jana Stráského a rozhlasový komentář z následujícího dne. Federální parlament pak přestal fungovat současně se zánikem Československa.

Nová budova Národního muzea, původně budova Federálního shromáždění |foto:Národní muzeum

V obou nástupnických státech se sice v posledních měsících před rozchodem vedla diskuze o tom, že by poslanci Federálního shromáždění mohli ve svých zemích vykonávat funkci druhé komory parlamentu, tu první by přejaly příslušné národní rady, ale tento postup nakonec nebyl zvolen.

V České republice, kde se ustavení druhé parlamentní komory stalo součástí nově přijaté ústavy, proběhly první senátní volby až v roce 1996, zatímco slovenská strana zůstala u jednokomorového parlamentu.

Dubčekova nehoda

Další důležitou vnitropolitickou událostí bylo úmrtí Alexandra Dubčeka – v letech 1968 až 1969 prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa a v roce 1969, a znovu v letech 1989 až 1992, předsedy Federálního shromáždění. Dubček zemřel  na následky zářijové automobilové nehody až 7. listopadu 1992.

První tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček 18. října 1968 během hlasování o smlouvě o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa|foto:Vladimír Lammer,Výstava Sovětská invaze – srpen 1968

K tomu přinášíme ukázku z komentáře publicisty Pavla Tigrida, který si všímá nekrologu Vasila Biľaka – Dubčekova původně spolupracovníka a po roce 1968 zásadního protivníka a předního normalizátora.

Rozbouřenou společenskou atmosféru dělení státu připomíná ještě rozhovor se smíšenou rodinou důstojníka československé armády – Slovákem působícím dlouhodobě v Čechách a jeho českou manželkou.

Nedořešenou minulost reflektuje anketa ke třetímu výročí listopadu 1989, složitou přítomnost pak komentář Ivana Foustky, zatímco různé varianty budoucnosti nástupnických států ukázky ze společné diskuze redaktorů Československého rozhlasu a Svobodné Evropy.

V audiozáznamu najdete celý pořad Pavla Hlavatého, který vysíláme v repríze.