Dělení československé měny proběhlo tehdy neskutečně lehce. Na rozdíl od dělení státu

1. leden 2021

Rozdělení československé měny následovalo těsně po rozdělení Československé republiky. A zatímco dělení společného státu byl proces velmi obtížný a složitý, vznik samostatných měn nástupnických států působil až neskutečně lehce.

Oddělení měny či měnová reforma jsou přitom procesy velmi složité a v našich novodobých dějinách jich proběhlo hned několik.

Čtěte také

Měnová odluka ministra financí Aloise Rašína z počátků samostatného Československa, která nás odstřihla od inflačního vývoje v okolních zemích, konkrétně v našem případě od rakouských inflačních bankovek. Tento krok je mezi odborníky velmi ceněn a výrazně pomohl nastartovat ekonomiku nově vzniklého státu.

Po skončení 2. světové války proběhl přechod na novou poválečnou měnu organizovaný ministrem financí exilové vlády Ladislavem Feierabendem, tedy pouze do doby, než jako agrárník musel exilovou vládu opustit pro nesouhlas s prokomunistickou a prosovětskou politikou prezidenta Edvarda Beneše. Také tento proces proběhl poměrně hladce.

Státně organizovaná krádež peněz

Negativním příkladem je pak měnová reforma z června 1953, utajovaná až do konce vládnoucí stranou natolik, že tehdejší prezident Antonín Zápotocký ujišťoval občany, že reforma nebude, ještě v řádu hodin před jejím spouštěním.

Čtěte také

Důsledkem masivní státně organizované krádeže peněz občanů byla vlna stávek a nepokojů po celé zemi a plzeňské povstání, kdy demonstranti ovládli budovy radnice a soudu.

Pro úplnost zmiňme i nejistotu pookupační doby v letech 1968-69, kdy fámy o pádu měny, měnové reformě a podobně kolovaly jako reakce na okupaci země, nejistou politickou i hospodářskou situaci, na postupně odbourávanou svobodu sdělovacích prostředků i na měnovou reformu z roku 1953, která tehdy byla ještě v živé paměti.

Měnová odluka z počátku roku 1993 se naštěstí svým úspěšným a rychlým provedením nejvíce blížila odluce Rašínově.

V pořadu zazní ukázky z odborné i historické literatury i vzpomínky Pavla Kysilky, v době odluky člena bankovní rady a viceguvernéra Státní banky československé, který byl za zavedení české koruny i měnovou odluku od Slovenska odpovědný.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio

Související