Z listopadové naděje na lepší život zůstává kocovina. Bývalé vězně štve nepotrestání komunistů

23. listopad 2024

Na sametovou revoluci lidé vzpomínají jako na nejkrásnější chvíle v životě, ale také na vzplanutí marných nadějí. Velká očekávání vystřídalo bolestivé střízlivění a kocovina, konstatují autoři podcastu Století příběhů Adam Drda a Mikuláš Kroupa.

Tento třetí díl Století příběhů o sametové revoluci přináší svědectví o nevyslyšených přáních, mohutných návalech energie, které prý proudily ze statisícových demonstrací, vypráví v podcastu tehdejší student Igor Chaun.

Listopad 1989, Igor Chaun (vlevo) s Martinem Mejstříkem

Kolik škody na demokracii napáchaly konspirační teorie, podle kterých za převratem stály tajné služby, ekonomické zájmy kohosi ve stínu. Někteří dokonce tvrdí, že studenty manipulovala Státní bezpečnost a přivedla demonstranty do předem připravené pasti na Národní.

Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM obliba demokracie klesá: jen 48 procent Čechů považuje současný demokratický režim za lepší než ten před rokem 1989. 31 procent Čechů má za to, že dnešní režim je horší, a podle zbytku populace to vyjde na stejno.

Seděli za komunismu ve vězení a marně čekali po převratu zatýkání jejich trýznitelů

Rozčarování, až vztek zaznívá z vyprávění některých bývalých politických vězňů. Mnozí z nich prožili veliké zklamání nad tím, jak marně se snažily demokratické instituce postavit viníky – pachatele komunistických zločinů před soudy.

Čtěte také

Bývalé vyšetřovatele, udavače Státní bezpečnosti, pohraničníky, milicionáře, vysoké funkcionáře KSČ, komunistické soudce, surové bachaře se prostě pohnat k odpovědnosti nepodařilo.

Ať už existují pochopitelné důvody, proč se tak nestalo, např. státní zástupci často případy zastavovali jako promlčené, zůstává v srdcích obětí totalitního režimu pocity zmaru a nespravedlnosti. V podcastu uslyšíte několik zklamaných bývalých politických vězňů z 50. let. 

Záhadný řečník z Letné, který křičel: „Mor ho!“

V podcastu zazní řada méně známých příhod a různých pozoruhodných okolností z listopadu 1989. Například si autoři kladou otázku, kdo to 25. listopadu 1989 na Letné recitoval před skoro půl milionovým davem v červené teplákové bundě romantické básně?

Tento pozoruhodný postarší člověk se dostal na tribunu a požádal moderátora Václava Malého, aby mohl promluvit, prý přivezl pozdravy slovenských učitelů.

Jeho projev patří k těm nejpoutavějším. Po třech minutách tento vyzáblý slovenský učitel hrozící pěstí zakončil svůj projev, který pronesl z hlavy, výkřiky závěrečných veršů romantické básně Mor ho! od legendárního slovenského básníka z 19. století Samo Chalupky: „A ty mor ho! — hoj mor ho! Detvo môjho rodu, kto kradmou rukou siahne na tvoju slobodu; a čo i tam dušu dáš v tom boji divokom: Mor ty len, a voľ nebyť, ako byť otrokom!“ Moderátor Václav Malý tohoto pozoruhodného řečníka uvedl, že se jedná o jistého Ľudovíta Guryču ze Sence. Jaký byl jeho osud před a po roce 1989, to se nám nepodařilo zjistit.

Století příběhů o sametové revoluci

Během listopadu ve vysílání rozhlasu každou sobotu v 17:30 v rámci Historie Plus přinášíme čtyřdílný pořad Století příběhů věnovaný sametové revoluci. Tento nepravidelný podcast vypráví pozoruhodná svědectví pamětníků, která za více než dvacet let zaznamenali dokumentaristé z neziskové organizace Post Bellum (vedoucí projekt Paměť národa) a redaktoři Českého rozhlasu. Století příběhů připravují Adam Drda a Mikuláš Kroupa, které posluchači znají jako autory cyklu Příběhy 20. století. Tyto podcasty však nepostihují jeden lidský osud, nýbrž se zajímají o historický fenomén, který se odrazil v životech mnoha lidí. 

Redakce Paměti národa žije díky drobným pravidelným příspěvkům členů Klubu přátel Paměti národa, připojte se i Vy. Děkujeme. Jak na to najdete zde.  

autoři: Mikuláš Kroupa , Adam Drda
Spustit audio

Související