Jak prožíval filmový Gottwald Jiří Štěpnička pád komunismu? Niterně a náročně, vypráví herec
Jak prožívali sametovou revoluci herec, vědec, student gymnázia, kněz a političtí vězni? Mikuláš Kroupa a Adam Drda připravili pestrou koláž příběhů z Paměti národa. Zazní svědectví moderátora Jakuba Železného, bývalého politického vězně Václava Kříže a dalších. Mezi nimi je i příběh rodiny Štěpničkových: Jiřina byla na osm let uvězněna, ale nakonec se stala zasloužilou umělkyní. Její syn Jiří hrál Klementa Gottwalda, ale listopad 1989 hodnotí jako zásadní.
Starší generace pamatují Jiřinu Štěpničkovou. Soudruzi ji v roce 1968 vyznamenali titulem zasloužilá umělkyně.
Za první republiky hrála v Osvobozeném i v Národním divadle. Diváci ji znali z filmu třeba Maryša, nebo hrála Viktorku ve filmové Babičce.
V únoru roku 1948 vehementně podporovala komunisty, podepsala výzvu na podporu komunismu Kupředu, zpátky ni krok!. V té se kromě jiného vyzývalo k zneškodnění sil temna a zpátečnictví, nabádalo se k cestě socialismu a k zakládání akčních výborů.
Herečka Jiřina Štěpničková si ovšem tímto nevysloužila – jak by se snad dalo očekávat – soudružskou přízeň. Naopak.
Chytla se do pasti Státní bezpečnosti. Soudruzi ji odsoudili za pokus o ilegální přechod hranic do vězení. Útěk ovšem od počátku organizovala Státní bezpečnost (StB).
Štěpničková dostala v prosinci 1952 patnáct let vězení. A i když se za ni přimlouvali různí významní soudruzi, například známí herci Josef Pešek, Jaroslav Marvan a Dana Medřická, jediné čeho dosáhli, bylo snížení jejího trestu na deset let.
Z pardubického vězení vyšla po osmi letech na amnestii v roce 1960. I přes tuto (nebo možná právě pro tuto) vězeňskou zkušenost znovu veřejně podporovala komunismus. V roce 1968 získala titul zasloužilá umělkyně, podepsala Antichartu a podobně.
Hanebná role prezidenta
Její syn a také herec Jiří Štěpnička v polovině 80. let ztvárnil roli komunistického prezidenta Klementa Gottwalda ve stejnojmenném televizním seriálu.
Hrál před celým národem vůdce KSČ, který jeho maminku poslal do vězení, neudělil jí milost a reprezentoval totalitní zvůli komunistického režimu. Jiří Štěpnička roli přijal z kariérních důvodů.
Pro Paměť národa pak vzpomínal na studentský průvod 17. listopadu 1989, který pozoroval z okna Nové scény Národního divadla.
Sametová revoluce přinesla Štěpničkovi cosi zásadního, očistného. V podcastu Století příběhů o těchto chvílích hovoří jako o jednom nejdůležitějších okamžiků svého života. A přiznává, že listopad 1989 prožíval niterně a náročně.
Století příběhů o sametové revoluci
Během listopadu ve vysílání rozhlasu každou sobotu v 17:30 v rámci Historie Plus přinášíme čtyřdílný pořad Století příběhů věnovaný sametové revoluci. Tento nepravidelný podcast vypráví pozoruhodné svědectví pamětníků, které za více než dvacet let zaznamenali dokumentaristé z neziskové organizace Post Bellum (vedoucí projekt Paměť národa) a také redaktoři Českého rozhlasu. Století příběhů připravují Adam Drda a Mikuláš Kroupa, které posluchači znají jako autory cyklu Příběhy 20. století. Tyto podcasty však nepostihují jeden lidský osud, nýbrž se zajímají o historický fenomén, který se odrazil v životech mnoha lidí.
Redakce Paměti národa žije díky drobným pravidelným příspěvkům členů Klubu přátel Paměti národa, připojte se i vy. Děkujeme. Jak na to, najdete zde.
Související
-
Vymodlená svoboda. O pád komunismu se zasloužili i katolíci, vypískali ministra a svatořečili Anežku
Převrat v listopadu 1989 v Československu proběhl „sametově“. Proč vedení KSČ a státu nepovolalo armádu? Proč Lidové milice nedostali rozkaz k zásahu proti demonstrantům?
-
Anticharta. Příběh nejmasovějšího uměleckého manifestu v českých a slovenských dějinách
Komunistická kampaň proti Chartě 77, zvykově označovaná jako Anticharta, patří k zásadním událostem v československé historii.
-
S nacisty si nezadala, komunistům se jí ale utéct nepodařilo. Osudové ženy: Jiřina Štěpničková
Výrazná herecká hvězda první republiky, silná žena plná energie a půvabu. Vynikala v rolích osudem zkoušených žen, její vlastní život je však v mnohém předčil.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
