Vymodlená svoboda. O pád komunismu se zasloužili i katolíci, vypískali ministra a svatořečili Anežku

Na náměstích mohly po listopadových protestech zůstat ležet stovky těžce raněných nebo dokonce mrtvých, protože komunistický aparát, jak připomíná Adam Drda, do poslední chvíle neuměl proti svým oponentům používat jinou strategii než násilí a represi. A dlouhá léta to fungovalo, konec konců i dnes vidíme v Bělorusku či Rusku, že silná represe nakonec vůli k veřejným protestům zlomí.

Mikuláš Kroupa a Adam Drda|foto:Post Bellum

Autoři Století příběhů připomínají, že 17. listopadu 1989 už byl komunistický režim v ČSSR zásadně oslabený. Sovětský svaz se tehdy vzdal svých středoevropských kolonií, v Polsku vyhrála volby Solidarita, Maďarsko otevřelo západní hranice, 9. listopadu padla berlínská zeď.

V české a slovenské společnosti také od poloviny 80. let silně narůstala nespokojenost a vůle k odporu, mimo jiné mezi křesťanskými věřícími, na což se dnes trochu zapomíná. Podle Mikuláše Kroupy si Češi svobodu „vymodlili“ na svaté Anežce České.

Tento podcast z cyklu Století příběhů přináší mimo jiné i osobní vzpomínky autorů Mikuláše Kroupy a Adama Drdy. Jak zažívali pád komunismu?

Drda demonstroval, Kroupa se modlil

Adam Drda říká, že byl v listopadových dnech roku 1989 zaskočen tím, jak se do čela občanských protestů stavěli například někteří herci: „Člověk si mnohé z nich pamatoval z normalizační televize, a rozhodně se nedalo říct, že by to byli nějací oponenti režimu.“

Vybavuje si také jednu z protikomunistických demonstrací, na níž se ocitl se svou budoucí manželkou v čele protestujících přímo před policejními ozbrojenci. „A zbaběle jsem ji tehdy odtáhnul asi do čtvrté řady, protože už jsem měl zkušenosti z těch předchozích demonstrací a prostě  jsem nechtěl dostat přes hubu,“ směje se.

Čtěte také

Druhý týden „revoluce“ aneb On se toho nebál ani soudruh Gottwald

Mikuláš Kroupa vzpomíná na takřka zapomenutou manifestaci věřících na Hradčanském náměstí v Praze, která proběhla už v březnu 1988. Po bohoslužbě v katedrále se stovky lidí shromáždily před arcibiskupským palácem, zaskočená policie se zmohla na pouhé občasné perlustrace přítomných, ale fyzické násilí nepoužila.

Nechala dav na Hradčanském náměstí zpívat chorál Svatý Václave, modlit se a provolávat protikomunistická hesla.  Lidé zůstávali, dokud na balkon paláce nevyšel kardinál Tomášek.

Slzy v očích

Autoři podcastu soudí, že „sametový“ převrat započal mimo jiné řadou významných událostí v katolické církvi. Už na přelomu 70.  a 80. let nově zvolený papež Jan Pavel II. sdělil, že východní politika Vatikánu „nebude naivní“. 

V létě 1985 se katolíci projevili jako sebevědomá opozice na Velehradě: během oslav 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje skoro 200 tisíc věřících vypískalo komunistického ministra kultury Milana Klusáka. Nic podobného se do té doby nestalo a soudruzi byli ostudou na Velehradě zjevně zaskočeni.

Čtěte také

Slova a činy Františka kardinála Tomáška

Na konci roku 1987 vznikla tzv. Moravská výzva – petice, kterou sepsal a s přáteli organizoval disident a otec devíti dětí Augustin Navrátil. Petici, nazvanou Podněty katolíků k řešení situace věřících občanů v Československu, podepsalo více než půl miliónu lidí.

Požadovala odluku církve od státu a všemožné náboženské svobody a zásadně podkopávala totalitní režim. Tajná policie za ni nezlomného Augustina Navrátila perzekuovala různými způsoby, včetně neoprávněné internace v psychiatrické léčebně.

Navrátilově výzvě požehnal kardinál František Tomášek, který prošel velkou osobnostní proměnou. Věřící na něj například naléhali, aby v roce 1977 podpořil disidenty a signatáře Charty 77, což zpočátku odmítal. Ke změně postoje ho přesvědčili bývalí političtí vězni a kněží, zvláště pak Josef Zvěřina.

J. Em. kardinál František Tomášek při děkovné mši za svatořečení sv. Anežky české v chrámu sv. Víta v Praze dne 25.11.1989.|foto:Herbert Slavík

Ve stejné době, kdy se mezi věřícími šířila Moravská výzva, vyhasila katolická církev tzv. Desetiletí duchovní obnovy, za nímž stál mimo jiné tajně vysvěcený kněz Tomáš Halík. Dne 12. listopadu 1989 byla v Římě svatořečena Anežka Česká. A za pět dní se naplnilo staré proroctví, že „až bude Anežka svatořečena, bude v Čechách konečně dobře“.

Komunisté byli koncem roku 1989 zaskočeni velkou mírou odporu ve společnosti, došlo jim, že násilně už se režim udržet nedá. Křesťané k této situaci významně přispěli.