Vyrostli v komunistických rodinách, sami ochotně sloužili režimu. Jsou dosud nebezpeční pro demokracii?

Zaměřili se – kromě jiných – i na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, který se už víc než deset let soudí – a tvrdí, že ho úřady neoprávněně registrovaly jako agenta StB.

Prohrál u civilních soudů a letos v únoru zamítl jeho stížnost i slovenský ústavní soud. Autoři se ptají: Jsou lidé, kteří ochotně sloužili komunistickému režimu, stále nebezpeční pro demokracii?

V prvním díle Století příběhů mluví autoři o lidech, které StB zlomila ke spolupráci. Většinou zneužila jejich strach o sebe a blízké, jako třeba v případě agenta Petra (nepřál si zveřejnit své příjmení), nebo historika Václava Štěpána, který si musel vybrat mezi konfidentstvím a vězením.

Čtěte také

Je mi to opravdu líto – to od příslušníků StB takřka neuslyšíte

Tento druhý díl patří těm, kteří s totalitním režimem a jeho tajnou policií spolupracovali z přesvědčení. Nebylo je potřeba vydírat, protože více či méně ochotně souhlasili.

Vyrůstali v komunistických rodinách a od dětství byli vedeni k loajalitě. V jejich světě bývala spolupráce s vojenskými či policejními tajnými službami nejen přijatelná, ale často samozřejmá a žádoucí pro kariéru.

Prezident Pavel vs. předseda ANO Babiš

Podcast Století příběhů se dotýká i důležitých postav současného politického života. Prezident Petr Pavel byl před listopadem 1989 nejen vojákem z povolání, ale také členem a funkcionářem KSČ, také se připravoval na dráhu vojenského rozvědčíka.

Čtěte také

Byli prezident Hácha a premiér Bienert zrádci? Možná jen zachraňovali, co šlo

Bývalý premiér a předseda hnutí ANO Babiš byl rovněž za tzv. normalizace straník, podle archivní dokumentace spolupracoval několik let s StB, a to pod krycím jménem Bureš.

Oba vyrostli v prorežimních komunistických rodinách a usilovali o kariéru, ve které nedělali jen nějaké formální ústupky, ale patřili k lidem, kteří komunistický režim tvořili, byť každý v jiné oblasti.

Petr Pavel stoupal v armádní hierarchii a navazoval na svého otce, plukovníka Josefa Pavla (od roku 1964 působil jako agent vojenské kontrarozvědky).

Také Andrej Babiš kráčel ve šlépějích svého otce: vystudoval ekonomii, vstoupil do KSČ a pracoval v podniku zahraničního obchodu. Oba – Pavel i Babiš – hned po revoluci z KSČ odešli.

Čtěte také

Čím byla Československá lidová armáda? Příběhy těch, kdo museli přetrpět povinnou vojenskou službu v ČSSR

Rozdíl mezi současným Petrem Pavlem a Andrejem Babišem je nasnadě: „I když necháme stranou míru politického populismu, je zjevné, že Petr Pavel jako politik ctí psaná i nepsaná demokratická pravidla. Zatímco Andrej Babiš koncentroval v minulých letech tak obrovskou ekonomickou, mediální a politickou moc, že to žádná demokracie nemůže bez úhony přežít a jiní politici tomu mohou jen velice obtížně konkurovat,“ shodují se Mikuláš Kroupa a Adam Drda.  

V podcastu, ve kterém zazní i názory badatele Radka Schovánka z ÚSTRu, autoři podrobněji rozebírají především příběh Andreje Babiše – a věnují se také kariéře důstojníka StB Jaromíra Ulče (1950 až 2016). Petru Pavlovi a významu Československé lidové armády v komunistickém režimu bude patřit některý z příštích dílů Století příběhů.