První dáma Československa. Příběh Hany Benešové, módní ikony i pevné opory kontroverzního prezidenta
Kdo mohl tušit, že z Aničky, dítěte železničního zřízence Vlčka, bude jednou první dáma republiky Hana Benešová? Vše změní osudové setkání s Edvardem Benešem v Paříži. Z Anny se stane na přání nastávajícího Hana a na podzim 1909 se Benešovi vezmou v chrámu sv. Ludmily v Praze na Vinohradech. Výjimečný příběh, ve kterém zaznívají některá nová fakta a naopak jsou vyvraceny některé tradované omyly, sepsal historik a novinář Petr Zídek.
V době první světové války se manželé Benešovi aktivně zapojili do odboje. Po odchodu Edvarda do exilu byla Hana Benešová zatčena a strávila jedenáct měsíců ve vězení. Setkali se až po vzniku nové republiky – po třech a půl letech odloučení.
Z Hany Benešové, se stala vzdělaná a okouzlující manželka ministra zahraničí. Se svou novou rolí se sžila velice rychle, horší bylo se smířit s tím, že zřejmě nikdy nebudou mít s Edvardem děti.
V soukromí byla Hana nejen módní ikonou prvorepublikové společnosti, srovnatelnou s hvězdami stříbrného plátna, ale také důslednou a vkusnou dohlížitelkou na stavbu a vybavení jejich nové vily v Sezimově Ústí.
V roce 1935 byl po abdikaci Tomáše G. Masaryka Edvard Beneš zvolen prezidentem a z Hany se stala první dáma. Nebyla jí ale dlouho. Po mnichovské krizi Beneš abdikoval a manželé odešli do anglického exilu.
Do osvobozeného Československa se Benešovi vrátili až v roce 1945 přes Moskvu a Košice. Klid ale netrval dlouho.
Ve vyprávění jsme svědky ponurého roku 1948, kdy byla Hana nejdříve oporou svému muži, když přijímal demisi demokratických ministrů i když pak v červnu podepisoval svoji abdikaci. Právě po převratu v roce 1948 patřila Hana mezi ty prezidentovy blízké, kteří mu vymlouvali plán abdikovat ihned.
V Radioknize se dozvíte také o životě Hany Benešové po smrti manžela, o jejím krátkém návratu na veřejnost v roce 1968, o tom, jaké úctě se těšila mezi lidmi, nebo o její smrti v zimě 1974.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
