Deset let bez Borise Němcova. Zavraždili ho poblíž Kremlu a dodnes není jasné, kdo si to objednal
Krátce před půlnocí 27. února 2015 byl na mostě nedaleko moskevského Kremlu několika ranami do hlavy a zad zastřelen Boris Němcov. Původně vědec, který se po pádu sovětského režimu pustil do politiky. Za prezidenta Borise Jelcina to v roce 1998 dotáhl až na místopředsedu ruské vlády. Jenže zanedlouho poté, co se do čela Ruské federace dostal Vladimir Putin, se Němcov stal jedním z nejvýraznějších opozičníků. Poslechněte si, jak o tehdejších událostech vysílal Český rozhlas.
Vražda Borise Němcova byla tehdy v České republice poněkud zastíněna střelbou v Uherském Brodě, kdy psychicky nemocný muž v tamní restauraci zastřelil osm lidí. Tato tragédie v českých médiích pochopitelně zpočátku rezonovala silněji než Němcovův případ.
Čtěte také
Přesto rozhlasový archiv uchovává dostatek rozhlasových nahrávek, které se vážou k politikově vraždě, reakcím ruské i světové veřejnosti, pohřbu a vyšetřování zločinu.
„Desítky tisíc lidí přišly v dešti a chladu uctít památku zavražděného Borise Němcova. Opozice původně na dnešek svolával protiválečnou demonstraci na okraji Moskvy. Po vraždě hlasitého odpůrce Kremlu ale magistrát souhlasil s uspořádáním pietní akce v samém centru města,“ oznamovala hlavní zpravodajská relace Radiožurnálu 3. března.
Objednatel vraždy na útěku
Radiožurnál si v těchto dnech zval do vysílání celou řadu odborníků na Rusko. Hlavní otázka zněla: Kdo mohl za vraždou stát?
Všichni dotázaní připomněli, že fyzická likvidace odpůrců režimu není v Rusku nic nového a že prezidentovi Putinovi se eliminování populárního opozičního politika mohlo hodit.
Čtěte také
„Určitě to nebyla tak, že Putin řekl ‚běžte a zastřelte ho pod chrámem Vasila Blaženého‘. Tak to diktátoři nedělají. Ale vinu nese ruská vláda a prezident Putin, kteří vytvořili v zemi atmosféru nenávisti,“ zhodnotil tehdejší senátor a znalec Ruska Jaroslav Štětina.
Samotné ruské vyšetřovací orgány tvrdily, že za vraždou by mohli být islamisté, protože Němcov odsuzoval útok islámských teroristů na redakci francouzského časopisu Charlie Hebdo.
Pár dní po Němcovově smrti ruská policie zatkla Čečence Zaura Dadajeva a několik dalších mužů. O půl roku později se všichni přiznali k Němcově vraždě a byli odsouzeni k trestům odnětí svobody od 11 do 19 let. Údajný objednatel vraždy je prý na útěku.
Více si z doby po smrti Borise Němcova poslechněte v pořadu Archiv Plus.
Související
-
Libor Dvořák: Vrah Borise Němcova byl odsouzen. Je ale jen vražednou zbraní
Čečenec Zaur Dadajev, usvědčený z předloňské vraždy ruského opozičního politika Borise Němcova, byl dnes v Moskvě odsouzen k dvaceti letům odnětí svobody. Prokuráto...
-
V Rusku už není na právo spolehnutí. Lidé se bojí, aby nebyli z něčeho obviněni, říká Procházková
Ruské vyšetřovací orgány měly v případě výbuchu v Petrohradě jasno už v pondělí. „Na celé situaci je úplně nejhorší, že nemůžeme říct, jestli to je pravda, nebo není."
-
Alexandr Mitrofanov: Putin chce formovat elity ze zločinců. Má to tradici
Teroristický útok v Moskvě využil Vladimir Putin k většímu utahování šroubů v domácí politice. Bez důkazů označil za viníky teroru USA a NATO, které prý využily Ukrajinu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
