Byl Ježíš proti penězům a majetku?

03719654.jpeg
03719654.jpeg

Majetek i peníze se mohou stát modlou. Zcela jednoduché tvrzení, které ale není tak daleko od pravdy. A právě modlářství je jedním z největších protivníků Boha, kterého nám přináší judaismus, křesťanství, a také nejmladší monoteistické náboženství, kterým je islám.

I proto přinášejí zásady, jak máme nakládat s těmito statky. Je nepochybné, že právě materiální vlastnictví je přínosné a je také motorem nejen rozvoje společnosti, ale také snažení se člověka. Zcela nepochybné ale je, že majetek i náš úspěch jsou především dary Božími a člověk s nimi má nakládat s jistou pokorou – nejenom vůči společnosti, ale především s respektem k lidské důstojnosti a společnému dobru. Tato poselství jsou aktuální i po více než dvou tisících letech…


Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režii měl Michal Bureš. Hostem byl religionista Martin Chadima, ThD.

Důležitá je přiměřenost a zralost

Problémem nejsou peníze, naopak: „Na tomto světě peníze potřebujeme, abychom přežili. Problémem je, jak se k penězům stavíme,“ uvádí benediktinský mnich Anselm Gruen a dodává: „Abychom dovedli zacházet s penězi přiměřeně, na to je třeba lidské a duchovní zralosti. Peníze slouží lidskému životu, proto by se nikdy neměly stát cílem samy pro sebe, nýbrž by se vždy měly dávat do služby životu.“

A tak se zase dostáváme k antické ctnosti, kterou je přiměřenost, ostatně antické vlivy jsou – vedle židovství a křesťanství – dalším pilířem naší evropské civilizace. To jsou hodnoty, o kterých tak často slýcháme. Jen je otázkou, zda dotyční mluvčí vědí, o čem vlastně mluví…

Ohled na druhé

Jan Sokol

Filozof Jan Sokol je autorem knihy Člověk a svět očima bible, ve které se zamýšlí právě nad pojmy z bible a jejich výkladem a k danému tématu uvedl: „Jako každá věc může být i majetek zneužit. Místo aby člověku sloužil, může si ho podmanit a člověk pak začne sloužit svému majetku. To má bible na mysli, když varuje před bohatstvím či „mamonem“. Předně proto, že člověk by si mohl myslet, že mu majetek zajistí život a štěstí. Za druhé proto, že pod tlakem bohatství člověk už není svobodný, má spoustu starostí navíc, a takový člověk nevidí, že jiný vedle něho trpí nouzí. A konečně také proto, že bohatý člověk, který se domnívá být zajištěn, nechce pracovat.“

A tak si připomeňme, co také s penězi a majetkem souvisí: nejen pokora a odpovědnost za sebe, svou rodinu, obec a společenství, ale také ohled na druhé. Almužna, charita a vše další, co je projevem lidského dobra a solidarity, jsou další úhly toho, jak se lze na peníze a majetek dívat nejen pohledem biblickým, ale také veskrze lidským.